"Definitivně jsem přišla o iluze, když naši stížnost nyní zamítl Ústavní soud," říká padesátiletá malířka zlata na sklo Eva Semerádová.
Nejvyšší instance stížnost zamítla proto, že nebyla podána v zákonné lhůtě. Ve svém zdůvodnění ale konstatovala, že jinak by měla velkou naději na úspěch.
"Kdyby," povzdechne a přibližuje, jak lehce se stane, že slušný člověk skončí málem jako podvodník.
"V prosinci 1995 přišel prodejce a nabízel nádobí Zepter. Byla jsem ve špatné finanční situaci. Právě se nám narodil třetí syn a na manžela uvalila jeho bývalá žena exekuci kvůli alimentům. Jeho starší syn byl ve vězení ve Stráži," líčí Semerádová počátek celé historie.
Protože se tehdy potřebovala vypovídat, svěřila se i prodejci. "On také mluvil. Když se vám nedaří, tak si udělejte radost. Myslete na syna, jaké zdravé jídlo mu uvaříte! Ukecal mě. Na levé ruce jsem kojila syna a druhou rukou na koleně podepsala. Byla to největší pitomost mého života," uznává.
Vše se táhlo a dluh rostl
Večer si pomocí lupy přečetla miniaturními písmeny vytištěný text podmínek zrušení smlouvy. Vypovědět ji mohla, jen když zaplatí 25 procent ceny, což tehdy bylo šest tisíc korun. Zděsila se u poznámky, že s tím musí souhlasit obě strany.
Druhý den smlouvu písemně vypověděla. Považovala to za vyřízené. Ale nebylo. Za tři roky ji Okresní soud v České Lípě odsoudil k zaplacení celé částky 24 681 korun. Odvolala se, v březnu 1999, ale její odvolání Krajský soud v Liberci zamítl. Pak se deset let nic nedělo.
"V prosinci 2008 mi pošťačka přinesla dopis, že mi exekutor obstavil dva účty. Úplně jsem na to zapomněla. Bylo to dva měsíce před promlčecí dobou," líčí.
Nejen že kvůli dlouhé době od rozsudku po exekuci nakonec promeškala lhůtu pro podání stížnosti, ale dluh navíc za tu dobu obrovsky narostl. Dnes už činí 80 000 korun a dokud celá věc neskončí, poroste dál. Právník Vladimír Nedvěd se domnívá, že firma může pokračovat v této taktice donekonečna.
Po zamítnutí Ústavní stížnosti obstavil exekutor Evě Semerádové také 7 800 korun invalidního důchodu. Z něj jí bude vypláceno jen životní minimum. Neví z čeho budou žít, manžel je propuštěný dělník z Crystalexu a navíc po operaci kolena.
Odneslo to i zdraví
"Připadám si jako zločinec. Občas se v noci vzbudím, chodím po bytě a hledám nádobí. Je šílené zaplatit osmdesát tisíc a nikdy ho nevidět," rozbrečí se žena, která chce ale raději vše zaplatit než se zbláznit.
Za tu dobu spolykala už stovky antidepresiv. Podle klinické psycholožky Nadi Kravcivové se její stav poslední rok zhoršil tak, že musela být přeřazena z první skupiny invalidních důchodů do druhé.
"Je nepochybné, že se to všechno vážným způsobem promítlo na jejím zdraví," říká terapeutka.
Co na to firma Zepter? "Vzhledem k tomu, že nejste majitelem kupní smlouvy, nemohou vám být poskytnuty žádné údaje," reagovala Romana Spurná ze zákaznického centra.
Semerádová se nyní chce se svým právníkem obrátit k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku.
Jakou máte zkušenost s domovními prodejci?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 7. října 2010. Anketa je uzavřena.
