"Paneláky mají špatně vyřešený styk s veřejným prostorem. Pás šířky zhruba pěti metrů je v podstatě nevyužitelný - je nepříjemné sedět nebo stát někomu pod okny," píší architekti Jan Jaroš, David Mareš a Štěpán Špoula v návrhu řešení sídliště.
Na zahrádkách by si lidé mohli pěstovat vlastní rostliny, čímž by podle architektů pomohli vzhledu ulice, mohli by tam relaxovat nebo třeba grilovat.
Město by mělo vyjít lidem vstříc a pozemky jim prodat za symbolickou cenu. I tak bude vybudování jedné předzahrádky podle studie stát zhruba 140 tisíc korun.
"Protože realizace předzahrádek výrazně zvýší kvalitu veřejného života, myslíme si, že by se na jejich vybudování město mělo nějakým způsobem podílet," píší architekti v projektu.
Při navrhování řešení prostoru vycházeli z nápadu německého architekta Stefana Forstera, díky kterému vznikly některé předzahrádky na sídlištích v Německu.
Zahrádky by se od ulice oddělily zídkou, ve které může být například prostor pro popelnice, kůlna na kola a další prostory, třeba pro trafiku.
Návrh vychází přímo z požadavků místních obyvatel, do konce měsíce k němu mohou podávat připomínky. "Po vyhodnocení všech připomínek upravíme návrh, ten pak musí schválit zastupitelstvo a potom se bude žádat o dotace, případně dále potom o stavební povolení," popsala další postup vedoucí oddělení územního plánování Chrudimi Alena Stará.
Projekt počítá také s vybudováním nových garáží nebo s obnovou parku u řeky. Na nábřeží by architekti chtěli vybudovat širokou promenádu, na kterou by se pohodlně vešli cyklisté, bruslaři i chodci.
Husova ulice a okolí u řeky v Chrudimi
