Stížnost městské části obdržel Ústavní soud v pátek 22. dubna. Není však pravděpodobné, že rozhodne ještě před nedělním pochodem.
"Ústavní soud obvykle rozhoduje v řádu měsíců, v tomto případě je velmi krátký čas na jakékoliv rozhodnutí," vysvětlila mluvčí soudu Jana Pelcová. Stížnost podle ní dostal na starost místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer.
Třídenní lhůta je málo, brání se radnice
Důvodem ústavní stížnosti je, že město kvůli povolenému pochodu nemůže na svém území zaručit Brňanům klid a bezpečí. Tím je navíc podle starosty Libora Šťástky (ODS) porušeno právo městských částí na samosprávu.
"Zneužívají shromažďovací zákon, který dává obcím jen třídenní lhůtu na reakci na oznámenou akci. Přitom musí radnice za tu dobu stihnout detektivní nebo i politologickou práci, když má zákaz dostatečně zdůvodnit," popsal už dříve Šťástka.
Právě tím soudy zrušení zákazu pochodu obhajují. V ústavní stížnosti proto radnice požaduje prodloužení této lhůty. "Standardně bývá na všechno třicet dní," upozornil Šťástka.
U soudů neuspěli, pochod mohou zrušit ještě na místě
Dělnická mládež, která pochod s podtitulem "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí" organizuje, si na prvního máje nahlásila dvě trasy. Jednu přes Brno-střed a druhou, kontroverznější přes lokality, kde žijí Romové (o trase průvodu čtěte více zde).
Jednu se pokusila zakázat radnice Brna-středu, druhou zakázali úředníci magistrátu. Dělnická mládež se odvolala ke Krajskému soudu v Brně, který obě rozhodnutí zrušil. Radnice a magistrát pak neuspěli ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Akci tak bude možné rozpustit už jen přímo na místě, pokud bude zjevné, že se jedná o rasistický pochod. Tento scénář se odehrál už v roce 2007, kdy policie přítomným neonacistům v Brně na Baštách pochod zatrhla.
