"Mladí utekli daleko od životního stylu prarodičů. Když se jich zeptáte, zda by někdo vyměnil sezení u počítače za práci v lese, nechtějte vědět, co by vám odpověděli," popsal Svatoslav Ryšavý, předseda mysliveckého sdružení Hubertus z Miroslavi na Znojemsku.
Nevelká skupina 24 myslivců má věkový průměr 45 let. "Nejmladšímu je pětadvacet, nejstarší letos oslavil sedmdesátiny," řekl Ryšavý.
Skupiny myslivců se snaží přilákat děti i mládež prostřednictvím zájmových kroužků či přednášek, ani tato cesta však není úspěšná.
Zkoušky a investice do výbavy
Co stojí za současným nezájmem? "Jde o časově, ale i finančně náročný koníček. Honiteb ubývá, a tudíž není třeba ani tolik myslivců," přiblížil předseda brněnského Okresního mysliveckého spolku Zdeněk Sitař.
Kdo se chce stát myslivcem, musí složit odborné zkoušky a investovat do myslivecké výbavy. "Zkoušky se konají jednou ročně. K tomu je třeba připočítat roční praxi. Výbava přijde na minimálně 50 tisíc korun," dodal Sitař.
Problém je i tak trochu soupeřivost mezi generacemi. Mladých, nadšených lidí chodí v zeleném málo a musí zapadnout do kolektivu.
"Mladí myslivci se ale velmi těžko prosazují. Starší generace je nedůvěřivá," přiznal proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jan Dvořák.
