Malé firmy se snaží zachránit konzervárenskou tradici jižní Moravy

Sklenice nakládaných okurek, hrášku i další zeleniny a ovoce se nyní sunou konzervárnami v kraji ve dne v noci. Zdaleka jich ovšem není tolik, jako kdysi. Jižní Morava totiž už dávno není okurkářskou velmocí a v obchodech je už skoro víc okurek z dovozu než z místních polí.

(Ilustrační snímek) | foto: Isifa/Picturepress

Tradici pěstování okurek v kraji se už asi 15 let pokouší obnovit třeba rodinná firma Zoši Agro z Nových Bránic. V roce 1995 je začala pěstovat na dvou hektarech a postupně rozšířila pěstování i další zeleniny na 120 až 130 hektarů.

"S odbytem ale máme velké problémy. Supermarkety by od nás zeleninu braly, ale hrozně tlačí cenu dolů," řekl spolumajitel společnosti Tomáš Zoufalý.

Okurková velmoc

Jedna z největších konzerváren na jižní Moravě fungovala ve Znojmě. Dlouho se jmenovala Znojmia, později Fruta a po roce 1989 na čas opět jako Znojmia. Výrobní areál zabíral osm hektarů.
Noví majitelé konzervárnu zadlužili, později se tu ukončila výroba a její objekty byly strženy. Fruta bývala v kraji mimo jiné v Lednici, Brně a Podivíně. Dnes patří Znojmia koncernu Hamé.

Loni dodávali papriku za 27 korun a letos ji neprodají za víc než 16 korun. "Za posledních deset let klesly ceny o třetinu," poznamenal Zoufalý. "Budeme se snažit udržet, ale nebude to lehké," dodal.

Rodina Novákova z Hrabětic na Znojemsku postavila konzervárnu v roce 1991 a v sezoně v ní zaměstnává na 150 lidí.

Do supermarketů se už ani nesnaží dostat. "Když jsme začínali, většinu výrobků jsme dodávali do obchodů, ale postupně jsme od toho upustili a do supermarketů nedáváme už nic. Našimi odběrateli se staly hotely, restaurace, školní jídelny a cateringové firmy," vyjmenoval ředitel společnosti Bohuslav Novák.

Velké škody oboru

Podle Bohuslava Nováka i dalších pěstitelů a zpracovatelů se za posledních dvacet let změnilo i to, že už se jako kdysi v konzervárnách nezpracovávají i přebytky ze zahrádek a malých políček.

"Výkupní síť už zanikla a domlouváme se s konkrétními profesionálními pěstiteli, co a kolik toho od nich v sezoně nakoupíme," vysvětlil Bohuslav Novák a soudí, že na to, kolik zeleniny se nyní na jižní Moravě vypěstuje, je tady konzerváren až dost.

"Na jižní Moravě se konzervárenství v devadesátých letech silně zdecimovalo," tvrdí předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Podle něho závody často zprivatizovali lidé, kteří v tomto oboru podnikat ani nechtěli, jen měli zájem o výrobní areály, nebo to ani neuměli.

Například už neexistuje osmihektarový výrobní areál bývalé Fruty Znojmo, která pak chvíli fungovala jako Znojmia. V Miroslavi dopadla Fruta lépe, dál tady běží jako Ekon. Podle webových stránek Ekonu vyrábí mimo jiné třicet druhů kompotů a má na 50 zaměstnanců.

Bývalá bzenecká konzervárna, nyní nazvaná Pika, je součástí Hamé Babice, stejně jako Fruta Podivín. Podle ředitelky marketingu Hamé Marcely Mitáčkové v Podivíně zpracovávají zejména česká rajčata a jablka.

"V Bzenci produkujeme výrobky hlavně z okurek, cibule, hrachu, mrkve, řepy a dalších druhů zeleniny," uvedla Mitáčková a dodala, že v obou závodech zaměstnávají po dvou stech lidech.

"Kéž by se šlo jako s česnekem"

Těžkou ránu jihomoravským konzervárnám i zelinářům však dal i velmi levný dovoz. A na tom podle Jaroslava Zemana závisí i jejich další osud.

MAPA: Státy, odkud dovážíme nejvíce ovoce a zeleniny

"Byl bych rád, kdyby se to zlomilo jako u česneku. U něj trvalo deset let, než lidé pochopili, že ten levný z dovozu nestojí za nic. Že i když ho dají do polévky celou paličku, není to poznat. Než ale na to přišli, zlikvidovali české česnekářství. Bude trvat, než se znovu postaví na nohy," tvrdí Jaroslav Zeman.

"Lidé se dívají na cenu, a ne na to, odkud okurky jsou a kdo je nakládal. Nezajímá je, že mají jinou chuť a nejsou tak kvalitní," doplnil i Bohuslav Novák.