"Zatím je to klid před bouří, teď ještě pálíme z třešní. Od poloviny srpna ale začnou meruňky, a to pálenice pojede několik týdnů od rána do večera," říká majitel pálenice v Trstěnicích na Znojemsku Milan Bonk.
Tvrdí dokonce, že meruněk bude letos rekordní množství. "Na jihu Moravy jsou to především malí pěstitelé, kteří takovou úrodu zatím nepamatují. Letos toho budeme mít opravdu hodně. Už teď nám zbývají volné termíny až na říjen," dodal Milan Bonk.
Kolik stojí výroba pálenkyPálenice ve svém ceníku většinou uvádějí cenu za stoprocentní líh, ta se zpravidla skládá z několika položek. Základní položkou je spotřební daň, kterou zákon stanovuje na 143 korun za litr stoprocentního lihu. Pálenice si také účtují cenu za vypálení. Většinou se pohybuje od 90 do 110 korun. Někdy připočítávají i náklady za otop, likvidaci odpadu a případně za vyčištění pálenice. Pohybují se od pěti až po padesát korun. Skutečná cena závisí na množství alkoholu v pálence. (Například, pokud pálenice uvádí cenu čistého lihu 250 korun, litr čtyřicetiprocentní pálenky přijde zákazníka na sto korun). V některých pěstitelských pálenicích také účtují zvlášť i cenu za vodu, kterou se pálenka ředí. Platí se jen několik korun za litr. |
Na podzimní termíny už objednává zákazníky i Vladimír Pelikán. Je rád, že může dohnat mizerný minulý rok. "Loni nám klesl zájem asi na polovinu, ale letos to bude nadprůměr," pochvaluje si majitel pálenice.
Meruněk se letos urodilo třikrát tolik co před rokem
Minulý rok byla jedna z nejslabších sklizní meruněk. "V dubnu a květnu přišly neuvěřitelně vydatné srážky. Mnozí pěstitelé nemohli s technikou vyjet do terénu, aby sady postříkali proti houbovým chorobám. Plody pak hnily přímo na stromě," vysvětlila Jiřina Homolová z Ovocnářské unie Moravy a Slezska, proč byla úroda tak špatná.
Meruněk se loni urodilo jen 750 tun. Letos přitom ovocnářská unie odhaduje, že se jich sklidí třikrát tolik, na 2 500 tun.
Na jihu Moravy se daří i jabloním a švestkám, a těchto druhů tady přibývá. "Pěstitelé je tady znovu vysazují a původní plochy rozšiřují. Oblíbili si především pološvestky. Jsou větší než ty klasické a jejich pecka jde dobře oddělit. Slivovice z pravých švestek je už dnes spíš vzácností," uvedla Jiřina Homolová.
Nedostatkovým zbožím bude v následujících letech také pálenka z višní nebo broskví. "Výsadby těchto stromů stárnou, méně plodí a nové se nevysazují. Pěstitelé na ně nemají odbyt. Dříve se hodně zavařovalo, ale teď je mohou prodávat jen výrobcům dětské výživy. A ti mají přísná pravidla na používání chemikálií," doplnila tajemnice ovocnářské unie.
Ne všichni ovocnáři se ale letos radují. V květnu zasáhly Česko nečekané mrazy a i na jihu Moravy neušetřily některé sady. "Čekal jsem úrodu desetiletí, stačila jedna květnová noc a téměř všechno pomrzlo," postěžoval si pěstitel meruněk a broskví Vladimír Pintera z Hodonínska.
Škody na jihu Moravy jsou však proti zbytku republiky nepatrné. V Čechách se dokonce mluví o nejhorší úrodě jablek za posledních padesát let.
