"Půdorys kostnice se kryje zhruba s půdorysem stavby nad ní. Jedna ze svislých stěn směrem ke kostelu je částečně povalena a jeví známky dřívějšího násilného vniknutí a zasypání zvenčí," popsal místo kronikář Janova Klaus Müller.
Dodal, že kromě lidských ostatků se v kostnici nacházejí ojedinělé zbytky zchátralého dřeva, které zřejmě pocházejí z rakví, a úlomky litého kříže. "Kosti nejsou tříděny, leží v neuspořádané hromadě a v žádném případě netvoří celou kostru," uvedl Müller.
Mezi stovkami ostatků nechybí ani skelety dětí, žádné cennosti ani šperky však v kostnici nejsou. V janovské kronice není o kostnici zmínka, a tak je původ koster nejasný. Nic neví ani starší usedlíci z obce a o objevu kolují různé historky.
"Jako nejpravděpodobnější se jeví domněnka, že se lidské ostatky vyproštěné při kopání nových hrobů na tehdejším německém hřbitově posbíraly a uložily právě na pietním místě pod márnicí, podobně jako jinde v podzemních prostorách kostelů," míní kronikář.
Vzorky z místa si kromě archeologa odebrali i policisté, kteří je odeslali na expertizu. "Zatím nemáme výsledky, a tak neznáme stáří kostí ani jejich původ," řekla policejní mluvčí Anna Štegnerová.
