Brněnští vědci hledají cesty, jak zaměstnávat lidi nad padesát let

Vědci brněnské Masarykovy univerzity varují, že republice hrozí potíže kvůli velké nezaměstnanosti padesátiletých lidí. Udělali průzkum a zjistili, že jen v Brně tvoří ti, jimž je přes padesát let, čtvrtinu všech nezaměstnaných.

Českou republiku nezaměstnanost lidí ve věku nad 50 let za několik let hodně potrápí. Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MF DNES

Dvaapadesátiletá Jana z Brna hledá práci, přestože má za sebou řadu pohovorů a doplnila si vzdělání. "Pořád se mluví o tom, že je nutné zvyšovat věk odchodu do důchodu. Jenže k čemu, když člověka nad padesát let nechtějí nikde zaměstnat," postěžovala si.

Ve věkové skupině lidí mezi 50 a 64 lety má přitom práci zhruba 60 procent lidí. "Jen v Brně tvoří tato věková skupina čtvrtinu všech nezaměstnaných," upřesnil Jiří Fuhan z brněnského úřadu práce.

Odborníci z brněnské Masarykovy univerzity se pustili do hledání cest, jak tuto situaci řešit.

Co zjistil výzkum

Zaměstnávání lidí nad 50 let nejčastěji brání předsudky. Jen necelých 60 procent lidí nad 50 let má nyní v České republice práci.
Pokud se nepodaří zaměstnanost lidí nad 50 let zvýšit, stoupne v celé zemi počet ekonomicky závislých lidí na dvojnásobek.
Do pracovního procesu se podle výzkumu musí nutně zapojit tři z pěti generací, tedy všichni kromě dětí a nejstarších lidí.

"Do roku 2050 bude věková skupina mezi 50 a 64 lety nejpočetnější. A pokud se nepodaří zvýšit jejich zaměstnanost, dostane se Česká republika do velkých potíží," vysvětlila Milada Rabušicová z týmu, který se nezaměstnanosti věnoval.

Inspiraci odborníci hledali ve Finsku, které má s cílenou snahou zaměstnávat starší lidi dvacetileté zkušenosti. "Ve srovnání s Finskem se dosud nepodařilo skloubit podmínky chystané důchodové reformy s podporou pracovních schopností stárnoucí populace," povzdechla si Rabušicová.

Průzkum: starší lidé jsou pomalí

Finsko se snaží udržet "skupinu padesát plus" v práci tak, že stát finančně zvýhodňuje ty, kteří pracují déle. "Člověk, který ve Finsku odejde do důchodu v 68 letech, má o 22 procent vyšší důchod než ten, kdo pracuje o pět let méně," poznamenala další členka vědeckého týmu Ilona Štorová.

Zaměstnavatelé ve Finsku mají také povinnost starat se o to, aby jejich zaměstnanci mohli zůstat v práci co nejdéle a byli dlouho fit.

Naproti tomu v Česku se starší lidé často setkávají s předsudky. Podle průzkumu agentury STEM je například 70 procent dotázaných přesvědčeno o tom, že starší pracovníci se hůř přizpůsobují novým požadavkům. A více než půlka respondentů tvrdí, že starší lidé pracují pomaleji než jejich mladší kolegové.

"Zaměstnavatelé se často ptají, jak mají místa pro starší lidi vytvořit a kolik je to bude stát. Je potřeba se ptát spíš na to, jak nastavit pracovní podmínky tak, aby z nich měly prospěch obě strany," upozornil další člen týmu, Petr Novotný z ústavu pedagogických věd.

Kde si zkušeností více cení

Výhody zaměstnávání starších lidí si uvědomuje například břeclavská firma Gumotex. Z necelých třinácti set lidí, které podnik zaměstnává, jich je čtvrtina starších padesáti let.

"Ceníme si jak pracovních zkušeností těch, kteří u nás dělají dlouhá desetiletí, tak těch, kteří u nás zúročí své zkušenosti odjinud," řekl mluvčí Gumotexu Josef Horníček.

Velký podíl lidí nad padesát let je i v uzenářské firmě Steinhauser. "Nové lidi ale příliš často nepřijímáme, protože si každý drží své místo," uvedl její majitel Ladislav Steinhauser.

Vědci z Masarykovy univerzity nyní dokončují příručku, která bude popisovat výhody zaměstnávání starších lidí. Personalisté a lidé na úřadech práce se v ní dozvědí, jakými cestami se firmy mohou starším zaměstnancům vydat vstříc.

"Je potřeba, aby se podniky zaměřily na rozvíjení mezigenerační spolupráce, využily zkušeností starších lidí, nebály se restrukturalizace míst a podobně. Své cesty si ale firmy musí najít samy v souladu se svými cíli a firemní kulturou," uzavírá Novotný.