Jen z řeky Jihlavy vytáhli a na most mezi Medlovem a Malešovicemi na Brněnsku vyskládali neuvěřitelných dvě stě čtyřicet tři kůží. "Čtyři kůže byly z telat, všechny ostatní ze srn," řekl předseda mysliveckého sdružení Němčičky-Medlov Jan Jelínek.
K nezvyklému nálezu přijeli i rajhradští policisté. "O týden později vylovili z řeky na stejném místě dalších deset kůží," uvedl Milan Komenda, který má na židlochovickém úřadu na starosti myslivost.
V Medlově je kafilerie, kůže do vody mohla vysypat jedna ze zpracovatelských firem, která nechtěla za likvidaci zbytků ze zvěřiny zaplatit. Problém je ovšem v množství.
Podle obou mužů jde zřejmě o pytláckou a dobře organizovanou skupinu. "Široko daleko není žádná farma se srnami. Naše sdružení má podle odstřelového plánu povolený odlov patnácti až dvaceti kusů srnčího ročně. Podobně jsou na tom sdružení v okolí. Takové množství zvěře nikdo nenastřílí," vysvětlil Jelínek.
Sto korun za kilo srnčího
Před Silvestrem hasiči ze Želešic vyráželi k lomu, v proudu řeky Bobravy se tam pod mostem točily kůže a vnitřnosti z čerstvě stažených zvířat. Hasiči vylovili osmnáct kůží z daněl (samice daňka, pozn. redakce) a srn, dvě kůže byly z divokého prasete.
Hasiči vylovili z Bobravy v Želešicích přibližně 140 kilogramů kůží a vnitřností divokých zvířat.
"Bylo toho celkem 140 kilogramů," popsal starosta Želešic Jiří Kvasnička. "Kůže musel do Bobravy naházet někdo z mostu, který vede přes řeku. Na mostě byly ještě krvavé stopy," poznamenal.
Upytlačenou zvěř policisté hledají v kuchyních. Za zvěřinu se totiž dobře platí. "Naši muži teď procházejí a kontrolují místní restaurace a firmy, kde se jídla z divočiny vaří," vysvětlil policejní mluvčí Bohumil Malášek.
"Kilo srnčího se vykupuje za 90 až 110 korun," naznačil Jelínek. Za jednu srnu tak mohou pytláci dostat kolem dvou tisíc.
"Hostinští musí prokázat, odkud zvěřinu nakoupili. Problém je, že hostinský může mít papíry na jednu srnu, kterými se prokáže. Ale jestli pak vydá pětadvacet, nebo dvě stě padesát obědů z další upytlačené zvěřiny, mu už těžko někdo dokáže," prozradil Komenda.
Jeden střílí, druhý zvěř odveze
Doba, kdy se pytlačilo z hladu, je pryč. Pytláky totiž láká zisk. Pracují ve skupinách a v noci. "Mají skvěle vybavené zbraně nočním viděním a tlumičem, což je trestné," popsal Komenda ze židlochovického úřadu.
Za pytláctví hrozí lidem peněžitý trest, propadnutí věci nebo šest měsíců až pět let vězení. Přesto pytláků přibývá. "Když mají čas, rychle zvěř vyvrhnou, odstraní spárky a hlavu a celou ji naloží," vysvětlil Komenda.
Organizované skupiny mají daleko propracovanější scénář. "Jeden srnu zastřelí a z lesa odjede bez ní. To už je připravený druhý, který srnu naloží. Když jej zastaví policie, argumentuje, že srnu našel a odváží ji, jak má podle zákona, myslivcům," řekl Komenda.
Pytlačí se i v Brně. Z obory Holedná, kde se chovají daňci a mufloni, zmizelo vloni na podzim čtrnáct zvířat.
Jakmile se v honitbě ukáže pytlák, myslivci to brzy poznají. "Když obcházíte pole, dobře vidíte, kolik srn kde je. Ubývá jich. Kde jich dřív byla na polích stovka, je jich sotva deset," uvedl Rostislav Beránek, který má na starosti péči o zvěř na šlapanickém úřadě.
