Psát knihu v přímém přenosu je troufalé, mediálně přitažlivé, ale ne příliš originální. Udělal to už třeba Josef Formánek. Ten tehdy psal za výlohou knihkupectví čtyřiadvacet hodin a téma mu vymysleli čtenáři, respektive diváci akce.
To Jan Sviták, který psal nonstop dva dny v Knihovně Jiřího Mahena, měl své téma vymyšlené předem. Nemůže se tedy vymlouvat na to, že mu nesedlo zadání nebo že ho zrovna nepolíbila múza. Šlo o řemeslo. Výsledkem je příběh Jedním dechem.
Jeho téma by mohlo vydat na solidní akční thriller s prvky duchařiny. To by ho však autor nesměl místy překombinovat, musel by lépe gradovat jednotlivé situace i celek, a hlavně by ho musel uchránit před plevelem snad všech literárních nešvarů.
Až se mi srdce zastavilo
Čeština nabízí tolik tvarů, slov, přirovnání, metafor, tolik nádherných možností! Právě spisovatel by měl být schopný si s nimi hrát, krotit je, s jejich pomocí vytvářet obrazy a dávkovat napětí. To Jan Sviták moc neumí.
Místo originálních nápadů datluje do počítače jen ta nejobehranější klišé, která se sama nabízejí: stíny se prodlužují, blonďatá kštice je bohatá, srdce tluče jako o závod (šestkrát v textu) nebo se rovnou zastavuje.
To však není to jediné, proč se Svitákův projekt nepovedl. Používá příliš zašmodrchané věty, ke kterým se čtenář musí vracet a které dávají smysl možná při třetím čtení a možná taky pouze v autorově hlavě, většinou však ukrývají spíš jen triviální informaci.
Přímé řeči Svitákových postav jsou neuvěřitelné: jak může matka, které právě unesli dítě, která je zoufalá a vyděšená, formulovat precizní rozvitá souvětí včetně vložené vedlejší věty o tom, co dělá zrovna její zubař v Alpách? A jak může matka, která namlouvá do magnetofonu vzpomínky na svoji unesenou dceru, napodobovat něčí koktání, aniž by to čtenáře nerozesmálo?
Přitom příběh, který si Sviták vymyslel, vůbec není špatný: vysloužilý policista, který tráví svůj zlomený život u výherních automatů, traumatické vzpomínky na případ, únos dívky, ze kterého se vyklube mnohem složitější řetězec zločinů. Nebo to nejsou skutečné zločiny?
Tenhle titul (vydaný jako elektronická kniha) bude k mání zadarmo. Leda tak. Platit za něj by nemělo velký smysl.
Hodnocení: 30 %