Oprava okolí katedrály začala ve čtvrtek symbolickým poklepáním kamene. "Právě štípaný přírodní kámen zasadíme i do uličky, která spojuje Denisovy sady s Petrskou ulicí. K rekonstrukci přistupujeme s pokorou," popsal autor projektu Tomáš Rusín z ateliéru RAW.
Do konce roku se tak promění hlavně prostranství před Diecézním muzeem. Tam vznikne posezení se dvěma lavičkami a pítkem. Vodní prvek dosud v okolí katedrály chyběl. Další tři nové lavičky přibudou přímo před chrámem na trávníku, který je dnes zanedbaný. "Náletové dřeviny odstraníme a vysadíme tam kvalitní nový porost," popsal Rusín.
Květiny a živý plot zase obsypou příjezdovou uličku k Petrovu od Biskupské ulice. Tam taky Brňané poznají největší změnu, kterou rekonstrukce přinese. "Petrov konečně přestane sloužit jako parkoviště pro nezvané hosty. Z příjezdové uličky auta zmizí úplně, aby byl výhled na katedrálu bez zábran," dodal architekt.
Nový zádržný systém na začátku příjezdové cesty navíc zajistí, aby na Petrov nejezdili lidé parkovat. "Přes den tu parkuje spousta aut, která sem vůbec nepatří. Nový sloupek by mohl tuhle situaci vyřešit," míní petrovský farář Petr Šikula. Podle kostelníka Josefa Poštulky správci katedrály téměř denně volají kvůli nezvaným řidičům strážníky.
Cyril a Metoděj připomenou slavné výročí
Kdo stoupá ke katedrále po schodech od Zelného trhu, nemůže minout sochy apoštolů Petra a Pavla, patronů biskupství. "Ty odborně restaurujeme. Celé schodiště brzy zmizí, protože ho budeme také opravovat. A na místě bývalé hospody U Fajfky přibude sousoší Cyrila a Metoděje," popsal Mirko Zeman z firmy Swietelski, která opravu za 13 milionů korun zajišťuje.
Sousoší soluňských věrozvěstů doplní travnatou plochu příští rok na jaře. "Na podzim budu do slévárny posílat podklady, osazovat na místě bychom mohli v květnu," komentoval sochař Vladimír Matoušek, který soutěž na sousoší vyhrál.
Na svazích hradu Špilberk vysázeli víno už ve 13. století.
Právě příští rok v červenci to bude 1 150 let, co na Velkou Moravu Konstantin a Metoděj přišli. "V Brně je asi čtyřicet kopců vyšších než Petrov. Ale ani jeden není významnější," řekl k úpravě areálu primátor Roman Onderka (ČSSD).
Důstojné opravy se dočká i křivolaká ulička spojující Petrskou ulici a Denisovy sady. Tam se vrátí štípaný kamenný povrch, přibudou i historizující lampy.
Pálava ze Špilberka? Možná už za čtyři roky
Možná už příští rok zaznamenají kolemjdoucí změny i na svahu protilehlého kopce, na kterém stojí hrad Špilberk. Radní totiž posvětili nápad občanského sdružení Vinice na Špilberku. Severozápadní svah kopce nad ulicí Pellicovou by tak již na jaře mohlo ozdobit na 350 keřů vinné révy.
Vinice na ŠpilberkuBrněnské vinice byly vysazovány již ve 13. století po založení středověkého města. Kromě jižního svahu Špilberku byly například i na Žlutém kopci, Červeném kopci, Kraví hoře či nad Pisárkami Velký rozkvět brněnského vinařství nastal ve 14. století za vlády Lucemburků. K pěstovaným odrůdám patřily již od středověku Veltlínské zelené (nazývané muškatel), Ryzlink, Sylván a Tramín. Mnoho dalších odrůd je dnes již neznámých. Vinohrady existovaly na Špilberku až do 19. století a zanikly zřejmě v 60. až 70. letech 19. století, kdy byl postupně na celém jeho území vysazen park. |
Na plácku, kde má po 140 letech znovu růst vinná réva, jsou v současnosti náletové šeříky. Příprava plochy a osázení vína by město přišly na zhruba dvě stě tisíc korun.
"Sdružení původně navrhovalo, že by keře patřily jemu. Jsme ale pro variantu, aby vše bylo v režii města a sdružení se pak o víno staralo. Rozhodně je ale nechceme vyšachovat," komentoval náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Pokud se vše podaří a keře se zasadí na jaře, za další tři roky by mohli lidé ochutnat první "hradní víno". "Mohla by to být Pálava, typická moravská odrůda. Snad bychom jí mohli stočit takových čtyři sta litrů," řekl Jiří Nečas, který s nápadem přišel. Část vína by sdružení poskytlo městu pro propagační účely.
