Brňanka Jitka Hradilová si penzijní připojištění nadělila k pětačtyřicátým narozeninám a měsíčně spoří dvě stě korun. "Jednou jsem si nad tím sedla a zjistila, že naspořených dva a půl tisíce ročně mě na stará kolena nezachrání," říká zdravotní sestra.
Začala hledat další možnosti. "Něco jsme investovali s manželem do dluhopisů a rozhlížíme se i po koupi nějakého pozemku. A musím říct, že se cítím tak nějak zabezpečenější," říká Kučerová.
Podobně se chová každý pátý obyvatel kraje. Podle průzkumu, který si finančně poradenská společnost Partners zadala v březnu a v dubnu, si pětina lidí v kraji spoří na důchod i mimo státem organizované penzijní připojištění.
V celé zemi je přitom průměr pouhých 17 procent. "Obyvatelé Jihomoravského kraje jsou v individuálním spoření nejzodpovědnější," říká Petr Máša z poradenské společnosti Partners.
Moravané jsou konzervativnější, orientovaní více na rodinu i tradici. Vlastnosti, které lidé v jiných krajích někdy označují jako přežité, teď Jihomoravany vynášejí mezi ekonomické jedničky.
Kdo neriskuje, šetří
"Bohužel mnoho lidí spoléhá na stát. Ukládá si na penzijní připojištění třeba jen sto korun a myslí si, že tím je už spoření vyřešené," míní analytik Máša.
A počítá: za dvacet let poctivého spoření získá takový klient při odchodu do penze padesát tisíc korun. "K důchodu si tak přilepší necelých dvě stě korun měsíčně. Důvodem je jednak nízká naspořená částka a jednak nízké zhodnocení," varuje Petr Máša.
Na zadní vrátka začínají lidé myslet až několik let před důchodem. "Výrazně spoří na penzi až od padesáti let věku a podle mé zkušenosti kolem tisícovky měsíčně, pokud to jejich finanční situace dovolí," podotýká finanční poradce Partners pro jižní Moravu David Kučera.
Jiří Zavřel z Břeclavska na státní spoření na penzi nespoléhá vůbec. "Finance ukládám do fondů se zajímavějším zhodnocením. Nevěřím, že se stát postará. Na Moravě jsme zvyklí, že nic nedostaneme zadarmo," míní osmatřicetiletý muž.
O tom, že lidé v různých částech země mají odlišné chování ve vztahu k penězům, věděli sociologové už v devadesátých letech. "Podle výzkumu, který analyzoval rodinné rozpočty, patřili obyvatelé dnešního Jihomoravského kraje k nadprůměrně šetřivým," říká sociolog Tomáš Kostelecký.
Obyvatelé jižní Moravy jsou podle něho tradičnější. "Zřejmě i tato kombinace přispívá k životní opatrnosti a vyhýbání se riskantnímu chování. Šetřivost může být jedním z příznaků takového chování," míní Kostelecký.
