Investice do protipovodňových opatření na řekách Dyje a Morava dosáhly za posledních patnáct let už 2,3 miliardy korun. Už brzy po povodních v roce 1997 bylo opraveno několik hrází.
Povodně 1997V červenci 1997 se na Moravu přihnaly extrémní deště. Způsobily povodně, které v Jihomoravském kraji nejvíce zasáhly okolí Veselí nad Moravou a Hodonína. Stovky domů byly poničeny, jen ve veselské části Milokošť jich bylo podstatně poškozeno 71. Povodně zasáhly i část Břeclavska, Blanenska a Brněnska. Města Brna se zásadněji nedotkly díky nádrži Vír. V oblasti řeky Moravy zemřelo 25 lidí, většinou na Přerovsku. Škody přesáhly 20 miliard korun. |
Vedoucí odboru životního prostředí ve Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík zase vítá, že kraj zaktualizoval záplavová území. "Nyní dopředu víme, kde se voda začne vylévat jako první, kolik jí koryto řeky udrží a kolik už ne," vypočítal.
Vodohospodáři mají rovněž lepší informace o hladině řek. Míst, kde se měří průtok vody, přibylo o třetinu, na nádržích o polovinu.
"Údaje se navíc posílaly po pevných linkách, a proto byl jejich přenos mnohem pomalejší. Dispečink je dostal jednou za hodinu, teď je to každých patnáct minut," uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Váznou dohody se Slovenskem
Naopak trochu zadrhává přeshraniční spolupráce. Česká strana vede podle Hodonínských složitá jednání se Slovenskem o společných opatřeních, která by zabránila záplavám v hraniční části řeky Moravy.
Slováci by například neměli zvyšovat hráze na své straně řeky. I několik decimetrů navíc totiž může při velkém průtoku vody způsobit, že se Morava vylije na české straně.
"Jestli se má udělat víc, potřebujeme, aby to kraj považoval za nutnost stejně jako my," podotýká hodonínský starosta Igor Taptič.
Vodohospodáři ale upozorňují, že ani veškerá opatření nedokáží zamezit záplavám na sto procent. "Existuje nebezpečí extrémních povodní nad stoletou vodu, kterým nezabrání žádná lidská snaha o zkrocení vodního živlu," podotkla Tomíčková.
