I když tam povodňová vlna, která dosahovala výšky až dvou a půl metru, naplno udeřila o den později, někteří Písečané začali raději preventivně vyklízet své domy a odvážet svůj majetek k příbuzným. Podobný poplach měli i v nedalekém Rohatci.
"Voda stoupala nejdřív tak o centimetr za hodinu. To jsme s rodiči v píseckých Nedakoničkách už pár hodin vyklízeli dům. Když se zničehonic protrhla hráz odlehčovacího ramene, lidé v ulici Dolní Baráky už nestihli vyklidit vůbec nic. Vodu měli najednou až po rýny," vzpomíná Milan Dobešek z Moravského Písku.
Teprve až když domy v zatopeném území začala vyklízet armáda, uvědomil si, jaká katastrofa jeho obec vlastně postihla. "Byly tady obrovsky vypjaté emoce. Lidé plakali. Pamatuji si, jak můj strýc vyklízel dům a najednou se sesul na lavičku a málem zkolaboval," vybavuje si třiačtyřicetiletý muž.
Nezapomene prý nikdy ani na to, jak pak ještě tři další týdny odčerpávali a stále dokola dezinfikovali savem celý dům jeho rodičů. Na dvoře a v zahradě, kde stál více než metr a půl vody, všechno tlelo a zapáchalo.
Dvě stovky lidí bez domova, desítky podmáčených stavení
"Voda zaplavila v Písku celkem 1 506 hektarů půdy, z toho 830 zemědělské. Jen na inženýrských sítích způsobila 15,5 milionu korun škody a dalších 12 milionů korun pak na rodinných domcích," vypočítal místostarosta Moravského Písku Josef Holas.
Kvůli rozlivům řeky Moravy se v obci na čas ze svých domovů muselo vzdálit do tamní sokolovny, na ubytovnu či k příbuzným 220 lidí.
Divoká voda narušila statiku téměř šesti desítkám podmáčených domů. "Na devět z nich stejně jako na dvě stodoly musel stavební úřad okamžitě vydat demoliční výměr," připomněl místostarosta.
Voda se v Písku držela v nejníže položených místech až dva a půl měsíce. Okolím se linul nesnesitelný zápach z tlejících zvířecích těl.
Ti, kteří na vlastní kůži prožili povodeň, se k ní jen obtížně vracejí. Prožité trauma je pro ně příliš velké. Těm, kteří neoklepali omítky, ničivou povodeň ještě i po letech připomínají v malbě prostupující mapy. Strach v lidech je hluboko uložený.
"Věříme ale, že díky nové hrázi se snad už podobná hrůza nikdy nezopakuje," nechce na povodeň vzpomínat starší žena z Dolních Baráků, která jako mnozí jiní přišla o všechno, protože podcenila varování lidí z obce před blížící se masou vody.
