V roce 2003 už měl Rossi pověst fenoménu. Z Biaggiho, jeho největšího soupeře, už byl tak trochu "zlomený muž". A úlohu úhlavního soka nejúspěšnějšího motocyklového závodníka všech dob převzal Sete Gibernau. Zbožňovanému Valemu konkuroval víc než důstojně.
A to i v Brně. Na trati se spolu o vítězství rvali třikrát po sobě. Nejdřív v roce 2003. Čtyřiadvacetiletý Rossi si třicetiletého Gibernaua tahal za sebou celý závod. Dvě kola před koncem Gibernau zaútočil a před nájezdem na Stadion Itala podjel.
Brno bylo svědkem jednoho z nejvypjatějších závěrů královské kubatury v historii. Rossi na Gibernaua dotíral a bylo jasné, že se jen tak nevzdá. Útok přišel ve Schwantzově zatáčce, sotva půl druhého kilometru před cílem.
Rossi se opět ujal vedení, bezchybně projel esíčko a hnal se vzhůru do poslední dvojice zatáček nazývané Horizont. Gibernau za ním volil úplně jinou stopu, držel se zcela na vnější straně dráhy.
Pak se oba jezdci vynořili za poslední zatáčkou a z komentátorských kabin na tribuně proti řídící věži to vypadalo, že je Rossi sám, že Gibernau zmizel. Pak se ale Španěl z dokonalého zákrytu za Rossiho tovární Hondou vynořil a centimetr po centimetru dotahoval náskok mladého Itala. V cíli byl o 42 tisícin vteřiny později. Při rychlosti 228 kilometrů v hodině, které stroje MotoGP na cílové čáře dosahují, to bylo sotva dva a půl metru.
Gibernau a Checa při kvalifikaci na GP Portugalska v roce 2005.
Zleva: Gibernau, Rossi, Melandri v roce 2005 v Catalunyi
Gibernau na své Hondě v roce 2005
Na titul mistra světa nedosáhl, comeback nevyšel
O rok později se potkali oba soupeři na trati znovu. Rossi už na Yamaze, Gibernau stále na Hondě v barvách týmu Fausta Gresiniho. Gibernau byl suverénní. Získal Pole position, bezchybně odstartoval a svého soka za sebou "tahal" celý závod. Zvítězil s náskokem 3,5 vteřiny.
A pak znovu v roce 2005. To rozhodla technika. Seteho Honda totiž vypověděla službu v posledním kole za Schwantzovou zatáčkou.
Sete Gibernau nikdy nebyl mistrem světa. Možná proto jej pamatují jen znalci. Vždyť jeho souboje s Rossim byly stejně tvrdé jako legendární Laguna Seca 2008, kdy se Ital o vítězství přetahoval s Caseym Stonerem.
Možná svoji roli sehrálo to, že Gibernau neodešel se vztyčenou hlavou. Sezonu 2006 se protrápil se zraněními a ukončil kariéru. O comeback se pokusil v roce 2009 v satelitním týmu na Ducati, ten se ale v půli sezony kvůli finančním problémům stáhl ze šampionátu. Poslední závod jel Sete přesně před třemi roky – v Laguna Seca.
Článek převzat z týdeníku České motocyklové noviny.
