Čistá voda a hlava na hlavě. Tak vypadalo letošní léto na Brněnské přehradě. Díky soustavnému boji proti sinicím, který odstartoval před dvěma lety, se na tam vrátili lidé za odpočinkem.
"Vodu budeme stejným způsobem čistit ještě minimálně pět let, ale už teď se dá říct, že její kvalita je úžasná," konstatuje mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Pomohlo provzdušňování, srážení fosforu a další odborné metody.
S dosavadními výsledky projektu je spokojený i jeho autor, odborník na sinice Blahoslav Maršálek.
"Zpočátku se do projektu snažili zasahovat lidé, kteří tomu moc nerozuměli, což se mi samozřejmě nelíbilo. Teď ale běží vše naplno a je vidět, že to funguje," pochvaluje si.
"Spolupracuji s Povodím Moravy i s lidmi, kteří můj projekt převádějí do praxe a všechny strany mají zájem na dlouhodobém udržování kvality vody. V budoucnu chceme navíc vymýtit některá rizika, která s čištěním souvisejí," vysvětluje Maršálek.
Jedním z nich je únik nečistot do vody, což se naposledy stalo v polovině srpna ve slepém ramenu Svratky ve Veverské Bítýšce. Tehdy ale naštěstí nedošlo ke kontaminaci vody v přehradě ani úhynu ryb.
Na každou přehradu platí jiný postup
Výhledově by se sinic mohly zbavit i některé další vodní plochy na jižní Moravě. "Zkušenosti s čištěním Brněnské přehrady hodláme v budoucnu určitě využít a v této souvislosti se chceme zaměřit i na další nádrže v naší správě," informoval Jiří Macík z Povodí Moravy.
Projekt se ale musí ušít každé přehradě "na míru". Jednotlivá opatření byla navržená přímo pro Brněnskou přehradu a nejdou použít v nezměněné formě jinde.
"Každá přehrada je originál, žijí v ní jiní živočichové a liší se třeba i zemědělství. Nejde to dělat přes kopírák," vysvětluje Blahoslav Maršálek.
V plánu je například zlepšení kvality vody ve Vranovské přehradu a Víru. "Možnosti čištění se zatím zpřesňují s ohledem na skladbu jednotlivých nádrží. U Vranova je navíc potřeba navázat mezinárodní spolupráci, aby se mohlo začít se zkvalitňováním vody," nastínil plány do budoucna Macík.
O něco složitější je situace na turisticky oblíbené Mušovské přehradě, která je součástí vodního díla Nové Mlýny. Je totiž poměrně mělká, proto se voda rychle prohřívá a je v ní nedostatek kyslíku.
"Provzdušňování tu nejde jednoduše použít kvůli velké ploše nádrže. Zatímco na Brněnské přehradě je takzvaných aeračních věží dvacet, tady by jich muselo být až desetkrát tolik. Také srážení živin na přítoku by bylo obtížné a značně drahé," říká Macík.
