1. Šetří se na investicích
Loni způsobily velký poprask úspory, které vedení města naordinovalo kulturním institucím. Letos radní už moc přiškrtit provozní výdaje nemohli. Šetřit se bude hlavně na straně kapitálových výdajů, tedy na investicích.
Brno tak zaplatí především pokračující výstavbu kanalizace, opravu Zelného trhu nebo svůj podíl při budování velkého městského okruhu v úseku Žabovřeská I.
Město dá také devět milionů na přípravné studie areálu za Lužánkami, kde by měla stát mimo jiné multifunkční hala pro hokej. Naopak třeba na cyklostezky peníze nezbyly.
2. Chudé příspěvkovky
Divadla škrtala loni v rozpočtu pět procent, filharmonie deset. Ostatní příspěvkové organizace jako zoo, knihovna či domovy důchodců musely dokonce uspořit pětinu peněz. Letos úsporná kúra pokračuje.
Rozpočet se navýšil jen Turistickému informačnímu centru (TIC). Podle primátora Romana Onderky z ČSSD však na účtu organizace přibyla jen částka určená pro festival Divadelní svět.
"Vedení města dorovnalo částku sedm milionů korun, která byla už při vzniku festivalu odsouhlasena. Jelikož tento festival spadá pod TIC, může to být vnímáno jako navýšení, ale není tomu tak," vysvětlil primátor Roman Onderka.
3. Městské firmy spořit nemusí
Opozice kritizuje to, že na rozdíl od příspěvkovek městské firmy šetřit nemusí. "Technické sítě, Starez, Brněnské komunikace, ti všichni by mohli Brnu poskytovat služby efektivněji, rada na to ale netlačí," myslí si zastupitel za zelené Martin Ander.
Výjimkou je Dopravní podnik, který sice dostane stejný příspěvek jako letos, kvůli inflaci a nárůstu cen energií a pohonných hmot však musí reálně uspořit padesát milionů korun. Výsledkem je návrh na zrušení tramvajových linek 7 a 13, u dalších spojů se zase zkrátí trasy nebo zvýší intervaly mezi jednotlivými jízdami.
4. Magistrát spoří, ale málo
Neskromně si podle Andera počíná i samotný úřad. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že za vodu či telekomunikační služby dá město stejně jako loni, místo aby spořilo. Ušetřit by se přitom mohlo třeba díky nákupu energií přes elektronické aukce. To se vyplatilo například Ostravě.
Brno zatím vyzkoušelo jen nákup energií pro magistrát. Tímto způsobem se podařilo snížit cenu elektřiny o zhruba tři čtvrtě milionu a cenu plynu o asi 250 tisíc korun. Rozšíření aukcí se ale teprve chystá.
"Systém sdružených nákupů, který by zahrnoval město, městské části i příspěvkové organizace kvůli složitosti a rozsahu bude možný až od roku 2014," podotkl Onderka.
5. Nejbohatší je odbor dopravy
Ministerstvo obrany má ve srovnání s ostatními ministerstvy tradičně vysoký rozpočet. Odbor obrany na brněnském magistrátu je oproti tomu trpaslík - s jedním milionem je nejchudším odborem.
Na druhém konci žebříčku je naopak odbor dopravy. Hospodařit bude příští rok s 2,3 miliardy korun. Nejvíc peněz posílá na silnice (579 milionů korun) a silniční dopravu (1,7 miliardy).
Oproti letošnímu roku si zase nejvíce polepší odbor územního plánování. Rozpočet mu narostl o 37 procent. Podle Onderky za tím ale není žádný nečekaný nárůst výdajů.
"Navýšení souvisí s Fondem kofinancování evropských projektů. Jedná se o peníze určené na přípravu projektů, u kterých bude město usilovat právě o spolufinancování z evropských fondů," vysvětloval primátor.
6. O rozpočtu s lidmi
Návrh rozpočtu najdou zájemci na úřední desce a internetových stránkách města do 10. prosince. Dokument má 65 stran a poměrně těžko se v něm orientuje.
Na druhou stranu lze ocenit, že město nad rámec svých povinností uspořádá veřejnou prezentaci návrhu 5. prosince od 16 hodin ve Sněmovním sále Nové radnice na Dominikánském náměstí.
Návrh rozpočtu Brna pro rok 2013Zdroje: 10,78 miliardy Provozní výdaje 8,2 mld. (-8,7 %) Kolik dostanou firmy a příspěvkové organizace |
