Pozemky, které více než dvacet let vlastníte, vám celou tu dobu vůbec nepatří. Vraťte je státu. Tak praví soudní rozhodnutí, která začínají v posledních měsících pršet na Brno, ale i řadu dalších měst.
O co jde ve sporech Brna s DružbouZákon z roku 1991 převedl pozemky, které do té doby spravovaly národní výbory, na vznikající obecní samosprávu. Podmínkou však bylo, aby s nimi v té době hospodařily. Podle Ústavního soudu však pozemky pod družstevními domy toto pravidlo nesplňují a převod byl od začátku neplatný. Pozemky tak stále patří státu a ten je podle zákona z roku 2000 musí bezplatně převést na družstevníky. |
Příliv žalob spustil Miroslav Kovál z brněnského bytového družstva Družba. Zástupci města se přitom obávají, že "jeho" spory jsou jen začátkem. V krajním případě by Brno mohlo přijít až o devadesát procent svých pozemků a majetek za miliardy.
"Zatímco město nám pozemky pod našimi domy chce prodávat, ač mu vlastně nepatří, stát je ze zákona povinen převést nám je zadarmo," vysvětluje Kovál důvod, proč za Družbu už na Brno podal celkem pět žalob. Ve více než sto případech chce přitom od Brna peníze, které za pozemky pod domy družstevníci už zaplatili.
Pro příčinu toho, proč mu už ve čtyřech žalobách, naposledy před čtrnácti dny, dal krajský soud za pravdu, je potřeba se vrátit až do roku 1991. Tehdy po čtyřiceti letech zanikly národní výbory a speciální zákon převedl jimi spravované pozemky do majetku měst, včetně Brna. Stanovoval pro to však důležitou podmínku - výbor musel v té době s pozemky hospodařit. "S půdou, na které stojí družstevní dům, ale přeci tehdy logicky nakládalo družstvo," vysvětluje Kovál.
O majetek je nutné také pečovat a chránit ho
Důchodce, který zastupuje družstvo vlastnící po Brně stovky nemovitostí, se tak vydal do právního boje. A Ústavní soud jeho definici hospodaření svými rozhodnutími potvrdil.
"Majetek nestačí evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat," zdůvodnil v jednom z rozhodnutí ústavní soudce Jiří Mucha, proč je takové převedení pozemků na město od začátku neplatné.
I když je názor Ústavního soudu pro soudce v obdobných sporech závazným, Brno se přesto u každého jednotlivého případu brání nárokům soudně. A to i přesto, že pozemky mají desetitisícovou prodejní cenu - mnohdy méně, než jsou náklady na soudní řízení.
Náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) se totiž obává řetězové reakce. "U družstev jde o miliony. U ostatních pozemků by ale škody mohly být v miliardách," upozorňuje Pospíšil. Podle něj Brno například zatím nepravomocně přišlo o část řečkovického obchodního střediska Vysočina, kde mimo jiné sídlí pobočka Mahenovy knihovny.
Do záležitosti se přitom vložil i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kterému by sporné pozemky měly připadnout. Sám se o ně začal aktivně soudit.
"Je podáno už 33 žalob, šest dalších sporů jsme vyhráli. Krom Brna se jednalo například o Modřice, Břeclav či Kroměříž," uvedla Lenka Taie Kolaříková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. U dalších 1 788 pozemků nárok státu podle ní její úřad prověřuje.
"Při převodu pozemků jsme vycházeli z metodiky ministerstva financí. Je absurdní, když se úřad, který pod to samé ministerstvo financí spadá, s námi nyní soudí," glosuje to Pospíšil. Podle něj je jediným řešením připravení nového zákona.
