Justiční areál přišel bezmála na dvě miliardy korun. Zahrnuje budovu, v níž sídlí Městský soud Brno a Okresní soud Brno-venkov. Jeho součástí je i objekt, v němž působí brněnské městské státní zastupitelství společně se státním zastupitelstvím pro okres Brno-venkov.
V roce 2005 se předpokládalo, že stavba přijde na 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun. Tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady byly ovšem 1,938 miliardy korun.
Finanční ředitelství Brno před časem rozhodlo, že v celém projektu nastalo administrativní pochybení, a Krajskému soudu Brno nařídilo vrátit do státního rozpočtu 1,9 miliardy korun. Tedy v podstatě částku, která byla v projektu areálu proinvestována.
Brněnský soud proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, kterou se nyní zabýval Krajský soud v Hradci Králové. Ten žalobě ve čtvrtek vyhověl. "Rozhodnutí bylo zrušeno, bylo to vráceno brněnskému finančnímu ředitelství," potvrdila jeho mluvčí Jana Kliková.
"Těší nás, že zvítězilo kvalifikované právní posouzení nad přepjatým závěrem finančních orgánů, které ani neodůvodnily výši uloženého odvodu a rovnou předepsali stoprocentní vrácení poskytnutých financí," reagovala na verdikt mluvčí brněnského krajského soudu Stanislava Sedláčková.
Podle ní to nebylo poprvé, co brněnský soud v otázce justičního areálu uspěl. Generální finanční ředitelství totiž před časem téměř dvoumiliardovou sankci snížilo na čtvrtinu. I proti tomu se však soud bránil žalobou.
"Městský soud v Praze nám vyhověl a rozhodnutí zrušil," uvedla Sedláčková s tím, že po verdiktu královéhradeckého soudu již toto rozhodnutí není důležité, protože o uložení jakékoliv sankce bude muset znovu rozhodovat brněnské finanční ředitelství.
To se k případu zatím nechce příliš vyjadřovat. "Musíme vyčkat písemného rozhodnutí. Na jeho základě buď podáme kasační stížnost nebo vydáme ve věci nové rozhodnutí," řekl jeho mluvčí Jan Odvářka.
