Ve dvacet hodin a sedmnáct minut dostává operační středisko brněnských hasičů zprávu, že z kasina u hlavního nádraží vychází kouř. Muži jsou za tři minuty na místě. Chvíli na to přichází další zpráva: v zakouřené budově je pořád jeden z krupiérů.
Velitel zásahu David Kožuský se ho s Jaroslavem Gargulou okamžitě vydávají dovnitř hledat. Budova se však v mžiku mění na celistvou ohnivou výheň. Ven už mladí hasiči nikdy nevyjdou. Po Davidu Kožuském zůstaly tři děti. Jaroslav Gargula se nedávno před svým posledním výjezdem oženil. Píše se 8. ledna 2002.
O více než jedenáct let později se opravy dlouho opuštěné budovy blíží k dokončení. Z roky zdevastovaného kasina bude obchodní centrum Letmo. Ale hrdinství hasičů nezůstane zapomenuto. Připomene ho téměř pět metrů vysoký památník, který bude stát tam, kde muži přišli o své životy.
Na jeho dokončení teď v ateliéru Fakulty výtvarných umění brněnského Vysokého učení technického pracuje její student Adam Krhánek. "Ve vysokém plechovém hranolu vlastně scházejí dvě postavy zahynulých hasičů. Bude to vzpomínka na ně," vykresluje svůj záměr Krhánek.
Myšlenka mu podle něj v hlavě sama vyvstala za dvě minuty. Na začátku pak byly hodiny kreslení ve virtuální realitě počítače, pak vznikly hliněné modely postav obou hasičů. "Měl jsem fotky, výšku, váhu. Snažil jsem se to do určité míry vše promítnout," vysvětluje mladý umělec.
V ateliéru, který sdílí s dalšími studenty VUT, teď na jílovou figurínu představující jednoho ze zesnulých hasičů jeden po druhém přikládá drobné plechové plíšky a tvaruje je podle ní. Svařováním kousky kovu spojuje v jeden velký otisk každé z postav. Ve finále obě kovové skořápky zasadí do pětimetrového sloupu z plechu.
Pomůžu, nabízí otec hasiče
Student VUT se už stihl v Heřmanicích vyučit uměleckým kovářem. Účastnil se třeba soutěže o památník holokaustu v Brně. Vyhrál zakázku na vytvoření dvaceti soch do zámeckého parku v Jičíně a jeho dílo stojí na Masarykově náměstí v Ostravě.
Tahle tvorba je však úplně jiná. Chodí ho totiž navštěvovat kolegové zesnulých hasičů i jejich rodiny. "Nedávno jsem mluvil s panem Kožuským. Vykládal, že kdybych nestíhal, přijde mi alespoň s broušením pomoct," vypráví o setkání s otcem velitele jedenáct let starého zásahu Krhánek.
Je pravda, že čas mu ubíhá rychle. Na soše pracuje od listopadu. Už 27. dubna by se hotové dílo mělo instalovat. Bude stát u hlavního vchodu do obchodního domu. Denně kolem něj projdou tisíce lidí. "Proto jsem je navrhl tak, aby něco vydrželo," klepe na kov Krhánek.
I to bylo jedním z kritérií v soutěži mezi šestnácti studenty sochařského ateliéru profesora Michala Gabriela. Hasiči tak podpořili mladého studenta. Na sochu shromáždili asi sto tisíc korun. Práce renomovaného umělce by byla několikanásobně dražší.
A výhry si Krhánek váží. "Pan Kožuský měl stejně starého kluka, když zemřel. Byl ve stejné životní situaci jako já. Jsem rád, že jeho památku můžu svou sochou uctít," dodává.
