Brummer a Konečný podotýkají, že 68 let od osvobození Brna už byly mnohé události a osoby období německé okupace zapomenuty.
Brno nacistickéVydává brněnské nakladatelství Host. Publikace má 140 stran. Jejími autory jsou Alexandr Brummer a Michal Konečný. S pomocí dobových fotografií provází po místech moravské metropole vztahujících se k období nacistické perzekuce. Kniha vyjde v průběhu května 2013. |
"Jen málokdo si spojí noblesní třídu Kapitána Jaroše s ghettem, do něhož byli v roce 1942 stěhováni Židé z celého Brna, a patrně nikdo z cestujících stojících na prvním nástupišti hlavního nádraží si neuvědomí, že právě odtud byly vypravovány židovské transporty vstříc plynovým komorám vyhlazovacích táborů," uvádějí Brummer a Konečný svého průvodce.
Chtějí dát vzpomenout na dobu, kdy u nás "správu města převzali nacističtí úředníci prosazující germanizaci, rozběhla se mašinerie rasové perzekuce Židů a Romů, nepohodlní občané a odpůrci režimu čelili rozsáhlým represím a běžným obyvatelům byla přisouzena role mlčících dělníků německého válečného úsilí".
Zlo nepáchali jen okupanti, ale také zdejší kolaboranti
Některá místa Brna spojená s fašismem jsou i dnes Brňanům povědomá. Především Kounicovy koleje v Masarykově čtvrti, v nichž nacisté zavírali a na jejichž dvoře popravovali skutečné či účelově označené odpůrce své nadvlády. Nebo dnešní Právnická fakulta Masarykovy univerzity v ulici Veveří, kde za okupace sídlila řídicí úřadovna gestapa.
Násilí u kavárny EsplanadeDnes už neexistující kavárnu Esplanade na nároží Rooseveltovy a Jezuitské ulice oblehlo 15. srpna 1939 osm set českých fašistů a uniformovaných členů wehrmachtu, SS a SA, za dozoru nečinně přihlížející německé pořádkové policie, a pak začalo bít přítomné Židy. "Dav nejprve vyvlekl prokuristu Pavla Drexlera, který zemřel na infarkt při pokusu uprchnout, dalším napadeným byl účetní Leo Neubauer, z něhož strhali oblečení a pak byl s krvácející hlavou vyhozen na ulici, kde na něho zaútočili přihlížející," popisují výjevy z brněnských ulic autoři. "V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly," popsal tehdejší dění očitý svědek, předválečný redaktor Lidových novin Bedřich Golombek. "Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý!" popsal konání svých brněnských spoluobčanů zděšený novinář. A takových míst i událostí uvádí publikace desítky, rovněž z pronásledování homosexuálů nebo činnosti zdejších konfidentů. Nezastírá ani masovou účast tuzemců na různých nacistických oslavách. Což velmi dobře připravilo půdu pro podobné "parády" následné komunistické diktatury. |
Jenomže to jsou místa jasně spojená s německou nadvládou. Bohužel třeba takové sídlo Národního tábora fašistického v dnešní Joštově ulici svědčí o tom, že v Brně kvetl i tuzemský antisemitismus a kolaborace.
Mnoho míst v průvodci dosvědčuje především postupnou degradaci Židů, jejich pronásledování, násilnosti proti nim a nakonec také místa spojená s jejich odsunem do koncentráků a "konečné řešení" židovské otázky.
Nároží Spálené a Přízovy ulice připomíná velkou brněnskou synagogu vypálenou už v noci ze 17. na 18. března 1939 na příkaz policejního ředitele Karla Schwabeho. Vila Tugendhat pak vyhnání rodin předních židovských podnikatelů, intelektuálů a umělců, kteří se tolik zasloužili o světovou podobu předválečného Brna.
Okupace neměla jen hrdiny, ale i zbabělce
Autory k vydání Brna nacistického inspirovala publikace Weimar im Nationalsozialismus - ein Stadtplan (Výmar za národního socialismu - plán města), v níž se současní Němci snaží o kritickou reflexi vlastní minulosti.
"V tomto ohledu si klademe obdobný cíl," uvádějí Alexandr Brummer a Michal Konečný a dokládají, že také z Brna těchto let "vzešli nejen hrdinové, jejichž odkaz je nutné si připomínat, ale i poražení, jejichž jednání ovlivňovala nízkost, nenávist, zbabělost, hamižnost či pouhá lhostejnost, s níž přihlíželi utrpení svých sousedů či bližních".
"Nacistická okupace, holokaust, poválečný odsun Němců i období komunismu z Brna učinily město, kde se nevzpomíná právě snadno. Přesto je takové vzpomínání užitečné už proto, že nebezpečí návratu totality nelze nikdy vyloučit," dodávají autoři.
