V osadě, která byla založena v polovině 13. století odkryli archeologové zachovalé zbytky usedlostí, vybavení domácností i zajímavé předměty, jako je unikátní kolekce velkých gotických klíčů.
Třicetiletý výzkum zaniklé vesničky Bystřece na Blanensku patří k nejvýznamnějším v Evropě, neboť přinesl spoustu zajímavých poznatků o tehdejším životě. Unikátní jsou především nálezy, které dokumentují příběh zániku osady.
Na výstavě může návštěvník nahlédnout přímo do komory jedné usedlosti, jak vypadala v okamžiku, kdy byla opuštěna. Bystřec totiž v roce 1401 nechal vypálit Ješek Puška z Kunštátu.
Žena odběhla z kuchyně, hrnce s obilím vydržely 600 let
"Zrovna když se strhly boje, vesničanka vařila na peci. Vyběhla ven, pravděpodobně aby se podívala, co se děje, a hrnce s navařenými kroupami nechala stát u pece. Žena už se domů nevrátila, ale hrnce s obilím zde vydržely dalších šest set let, než jsme je objevili," popisuje vedoucí archeologického výzkumu Ludvík Belcredi.
"Bystřec měl tu smůlu, že ležel na hranicích Holštejnského panství a panství pánů z Kunštátu, kteří si navzájem vypalovali vesnice. Tento útok se stal obyvatelům osudným," dodává.
Kromě rekonstrukce pece nabízí výstava i pohled na středověkou studnu, kovárnu a do jizby běžné usedlosti tak, jak ji obyvatelé opustili. K vidění jsou rozmanité železné zemědělské a řemeslnické nástroje, keramika, mince nebo zbytky koňského postroje. Zajímavostí jsou i hromové klíny, pravěké broušené nástroje, které lidé po celá staletí sbírali, věřili, že je ochrání před zlými silami.
K osadě vede červená turistická značka
Osada leží v Drahanské vrchovině. Z Jedovnic do Račic vede k zaniklé vesničce červená turistická značka, a pokud se po ní lidé vydají, mohou si prohlédnout zrekonstruované půdorysy dvou středověkých objektů, největšího selského statku a trojdílné usedlosti. Středověkým místem návštěvníky provedou informační cedule.
Historie této vesničky sahá až do roku 1253, kdy ji založili páni z Holštejna pod názvem Merhlingschlag. V té době v okolí vznikalo díky kolonizaci více osad. Výzkumníci vypátrali, že si první osadníci sami způsobili drobnou ekologickou katastrofu, když odlesnili kopec nad vískou.
První větší déšť tak společně s hlínou sebral i domy. Nezbylo než obydlí posunout o pár set metrů dál. V polovině 14. století dosáhl Bystřec největšího rozmachu, v té době zde stálo na čtrnáct stavení, čtyři technické objekty a bezpočet dalších drobných staveb.
Bystřec objevil v 50. letech minulého století Ervín Černý, v roce 1975 se do výzkumu pustil Vladimír Nekuda, v roce 1983 jej převzal Belcredi. Zaniklé středověké osady zajímaly archeology již od 60. let 20. století. Průzkum lokalit Pfaffenschlagu, Mstěnic, Konůvek či právě Bystřece pomohl poskládat obraz středověkého venkovského života na Moravě.
