"Každý člověk v Česku vyhodí ročně v průměru tři sta kilogramů potravin," upozornil předseda sdružení liberecké potravinové banky Jiří Cerman. Do této statistiky se přitom počítají i kojenci.
Podle Cermana o nabízené služby zájemci jsou. "V současné době jich máme zhruba osm," řekl.
Členy občanského sdružení Potravinové banky Liberec jsou například organizace Naděje nebo azylové domy. "Další odběratele zveřejníme v září," uvedl Cerman.
Organizace získává přebytky ze zemědělských a průmyslových podniků zabývajících se produkcí potravin nebo stažené jídlo z obchodních řetězců.
Musí však být před vypršením trvanlivosti. "Příspěvky v řádech tun dostáváme také z evropských fondů, jídlo získáváme i z veřejných sbírek," prozradil Cerman.
Potravinová banka působí v budově bývalé pošty na libereckém sídlišti Rochlice. Tu jí pronajalo město Liberec za symbolickou jednu korunu ročně. Organizace získala i finanční dotace na provoz.
"Liberecký kraj věnoval osm tisíc korun a počítá, že bude přispívat i v dalších letech. Chce podpořit charitativní činnost pro nejméně majetné, proto považuje za svou povinnost přispět," uvedl mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer.
Čtyři české pobočky, tedy libereckou, pražskou, litoměřickou a ostravskou, sdružuje Česká federace potravinových bank. Tu navíc zastřešuje ještě unie evropská.
V Evropě je 260 potravinových bank
"Jenom v Evropě aktuálně funguje téměř 260 bank. První z nich působí od roku 1984," vysvětlil Cerman tradici projektu.
Liberecká potravinová banka přivítá i příspěvky od jednotlivců. Jídlo můžou nosit přímo na její pobočku. "Budeme také organizovat sbírky v obchodních sítích nebo v městě Liberci. Do tohoto bodu ale musíme teprve dospět," prozradil vizi Cerman.
Lidé mohou nosit cokoliv, u čeho nebyla překročená doba 'spotřebujte do'. Pokud je potravina krátce po datu minimální trvanlivosti, existuje podle Cermana jistá tolerance. "Ideální je, když přinesou trvanlivé jídlo. Z našich zkušeností ve světě ale nosí i zeleninu, ovoce nebo cukrovinky," uzavřel.
