Podle projektového manažera stavby Pavla Turečka bylo v případě AZ Toweru nejnáročnější zvládnout logistiku. "Do objektu jsme museli transportovat tisíce tun materiálu, a to pouze jedním stavebním výtahem," uvedl
"Složité bylo i spojení finišující betonáže monolitu a souběžně realizovaných vyzdívek, omítek, lešení a fasády ve spodních patrech budovy," doplnil.
Smekl také před dělníky, kteří museli zvládat velmi náročné betonáže v nejvyšších patrech. "Byli vystaveni větru, který nelze srovnávat s podmínkami, které panují třeba ve třetím patře," upozornil Tureček. Betonáže v nejvyšších podlažích byly podle jeho slov o to těžší, že probíhaly v chladných měsících.
"Obsazování budovy jde podle plánu. Z apartmánů v posledních čtyřech patrech jsou už všechny kromě posledního prodány. V obou výškových věžích jsou kancelářské a obchodní prostory zhruba ze šedesáti procent obsazeny i zamluveny," poznamenal jednatel společnosti AZ Properity Jiří Maršálek.
Na dotaz, zda Brno takovou stavbu potřebuje, reagoval: "Já si rozhodně nemyslím, že Brno něco takového potřebuje, takhle jsem nikdy neuvažoval a ani mě to nikdy nenapadlo. Myslím si však, že každá generace by se měla snažit po sobě něco zanechat a vytvořit i pro příští pokolení to nejlepší. To se snažím dělat i já. Dělat co nejlepší stavby, za které se nebudu stydět," pravil Maršálek.
Stavbu AZ Toweru odstartovalo poklepání akcionářů na základní kámen 20. dubna 2011. Kolaudace proběhla letos v dubnu.
"Celkem bylo při výstavbě použito zhruba dva tisíce tun železa a asi dvacet tisíc metrů krychlových betonu," popsal mluvčí firmy PSJ Miroslav Fuks. Statika budovy je podle něj navržená proti zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály.
"Jímací soustava pro případ uhození blesku do věže je po celém obvodovém plášti domu, uvnitř nosných stěn a sloupů a následně je svedena do země," doplnil Fuks.
Fasádu AZ Toweru, stojícího na jižním předměstí Brna, tvoří keramické glazované obklady v kombinaci se zateplovacím systémem. "Náklady na výstavbu se vyšplhaly na téměř 800 milionů korun bez DPH," sdělil Miroslav Fuks.
Architektonický návrh mrakodrapu vzešel z kanceláře Burian-Křivinka. "Záměrně jsme nechtěli navrhnout jen skleněnou budovu. Chtěli jsme, aby stavba promlouvala k okolí i svým materiálem. Zvolili jsme dvojí barevnost, fasáda se proměňuje zespoda nahoru z terakotové do bílé barvy," popsal architekt Gustav Křivinka.
Na konci června se AZ Tower otevřel veřejnosti.
27. června 2013 |
