Podle místopředsedkyně brněnské pobočky Svazu důchodců ČR Libuše Gottwaldové je navíc ve skutečnosti situace důchodkyň ještě horší.
"V roce 2010 jsme provedli průzkum. Zjistili jsme, že ve výši důchodů žen a mužů v Brně jsou propastné rozdíly," říká místopředsedkyně.
"U více než dvou třetin žen, které jsou mnohdy vdovami, jsme zaznamenali podprůměrné částky. Důchodkyním zbylo po zaplacení nájmu třeba dva tisíce korun na životní náklady na měsíc. A dnes je situace ještě horší," tvrdí Gottwaldová, podle které není výjimkou, že důchodkyně-vdova hospodaří se 400 korunami měsíčně.
Důchody na jižní Moravě
|
I v oficiálních statistikách se navíc rozdíl mezi důchody mužů a žen zvyšuje. V roce 2003 to bylo jeden a půl tisíce korun. Za loňský rok už však muži pobírali v průměru o dva tisíce více.
"Věk odchodu do důchodu u žen je obecně nižší. Výše důchodové částky se vypočítává z počtu let pojištění, u žen je to tedy logicky méně," vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Dalším důvodem je podle ní také delší období nezaměstnanosti u žen.
"Především kvůli péči o děti, staré či nemocné příbuzné mají zkrácené pojištění, a tudíž celkově nižší důchod," dodává.
Rozdíl se zvětšuje
Propast mezi průměrnými důchody mužů a žen v Jihomoravském kraji se podle nejnovějších čísel prohlubuje. Nejhůře jsou na tom vdovy, kterým často po zaplacení nájmu a dalších poplatků zbývá na živobytí jen několik set korun.
Nejvýraznějším faktorem je však to, že ženy vydělávají v zaměstnáních méně než muži. To se následně promítá i na výši jejich důchodů.
Nejvíce pak na tuto situaci doplácejí vdovy. Ty tvoří přibližně pětinu všech důchodců v kraji. Mnoho žen v důchodovém věku navíc často neví, že mohou žádat o takzvané příspěvky na bydlení.
"Jen asi jedna třetina důchodkyň tuší, že jim může stát na bydlení přispět. Zbytek žen především kvůli špatnému fyzickému a psychickému stavu o této možnosti vůbec neví nebo si nedokáže přijít o příspěvek požádat," říká Gottwaldová.
Svaz důchodců proto nabízí poradenský servis, který se zaměřuje právě na sociální problémy. Stále častěji se v poradně setkávají se situacemi, kdy seniorům nemohou pomoci ani jejich děti.
"V dnešní době je řada mladých zatížená hypotékami a rodiče podporovat prostě nemohou," dodává Gottwaldová.
Vyšší důchod? Zdání klame
Průměrný starobní důchod v kraji v loňském roce meziročně stoupl přibližně o dvě stě korun, přesáhl tak částku 10 600 korun. "V poměru k reálným cenám však k faktickému nárůstu peněz nedošlo," vysvětluje Milada Jonášová z Krajské správy statistického úřadu v Brně.
Důchod, který v loňském roce pobírali senioři v Jihomoravském kraji, byl šestý nejnižší v republice. Nejlépe "se mají" v Praze, kde důchody přeskočily částku 11 a půl tisíce korun. Nejhorší situace je naopak na Vysočině, kde senioři dostanou o tisíc korun méně než v hlavním městě.
V Jihomoravském kraji je důchodcům vypláceno nejméně na Znojemsku, tedy v regionu s tradičně vysokou nezaměstnaností. Naopak v průměru více než 11 tisíc korun si vyzvedávají staří lidé v okrese Brno-město. Největší rozdíly v příjmech žen a mužů v důchodovém věku jsou v regionu Brno-venkov.
"Jde o lokalitu s vysokou nezaměstnaností, ženy jsou zde patrně raději doma s dětmi, než by musely dojíždět za prací," vysvětlil důvod Jan Pavlík z místní pobočky České správy sociálního zabezpečení.
