1. "Ochlaďte mne," prosí kráva. Vodou, větrákem, čímkoliv
Kráva vysoké teploty nesnáší. Musí je nenávidět, protože funguje jak malá teplárna. Když jí, vyrábí teplo. Což je v těchto dnech hodně nepříjemné.
V kravíně v Lipině u Chrudimi se nezdá, že by krávy trpěly. V docela komfortní, zateplené a dobře větrané hale je i v těchto vedrech příjemně.
"Krávě skutečně vedro nedělá dobře. Když k ní přijdete, tak cítíte, jak z ní doslova sálá teplo," říká farmářka Marie Víšková.
"Kráva má předžaludky, které při trávení produkují teplo. Zvíře se tak zahřívá zvenku i zevnitř od trávicí soustavy. V těchto dnech se jí přehřívá organismus," uvedl Martin Harsa poradce v chovu skotu.
Kráva se podle něj cítí dobře od nuly do patnácti stupňů. "Do 22 stupňů se s tím dokáže vyrovnat. Jakmile přijde vyšší teplota, je to pro ni tepelný stres," uvedl.
Kráva v takovém případě podle něj málo žere, ztrácí minerální látky a brání se tím, že omezí veškeré funkce, které jsou nadbytečné. Tedy tvoří i méně mléka.
Bojovat proti tomu lze ventilátory, zkrápěním vodou a úpravou krmení.
V Lipině kravám pomáhají hlavně větráním. Před rokem tu přistavili ke kravínu dojící automat, ve kterém má kráva veškerý komfort. Zvíře má na krku známku, podle níž automat zjistí, kolik už nadojila a kolik by ještě nadojit měla. Nabídne jí chutné granule, podojí a nad ní spustí ventilátor, který ji ochlazuje.
Navíc tu mají krávy i drbátko. Na malém rameni, které se hýbe, se točí kartáč, který připomíná mycí linku. Kráva se nechává drbat, natáčí se, ulevuje si.
"To jsem jim dala v loňském roce k Mikuláši," řekla Marie Víšková.
Už aby zase chodil, řekly by asi krávy.
2. Fenka Rosi chodí ven jen na chvíli, musí pít a odpočívat
Fenka Rosi v chrudimském útulku nevypadá na to, že by jí třicetistupňové horko ničilo. Když se otevřou dveře do jejího kotce, nadšeně skáče do vzduchu jako kdyby měla na nohách pružiny Maxipsa Fíka.
"Rosinka možná teplo zvládá lépe než my," říká vedoucí útulku Denisa Škvrňová. Ale vedro feně příjemné není. Jako ostatní psi se celý den schovává ve stínu.
Fenu přijal útulek v Chrudimi letos v březnu ve zbídačelém stavu, měla provaz zarostlý do krku. Záběry znetvořeného těla přiměly stovky lidí, aby na její léčbu poslali peníze (více se dozvíte zde).
Celkem se sešlo tři čtvrtě milionu korun. Tolik peněz ovšem léčba poraněné feny nestála, a tak se chrudimské technické služby rozdělily i s okolními útulky a daly stranou peníze na další podobné případy. Dnes už je fena v pořádku a dobře naladěná. "Vystrašená byla jen první dva dny, je hodně společenská," řekla Škvrňová.
Během veder pouští vedení útulku Rosi stejně jako ostatní psi do výběhu jen na půl či tři čtvrtě hodiny. Musejí mít stálý přísun vody a neměli by chodit na rozpálený asfalt. "Psi jsou unavenější, jsou zalezlí, nechce se jim nic dělat. Je to stejné jako u lidí," uvedla Denisa Škvrňová.
Vedení útulku teď vybírá mezi třemi zájemci, komu fenku Rosi svěří. Její nový majitel to s ní ale nebude mít úplně jednoduché. "Chodí na kšírkách, na obojku nemůže kvůli krku a skoro vůbec neposlouchá, žije si po svém. Pro nás bylo hlavní, aby se dala do pořádku. Když se jí bude někdo věnovat, pochopí, že kvůli každému piškotu nemusí skákat po hlavě," říká Denisa Škvrňová.
3. Nosorožec Isis ožil. Vyhřívá se, sprchuje, užívá si tepla
Nosorožci jsou z rodného afrického kontinentu zvyklí na horké sluneční paprsky. Ačkoliv vysoké teploty vadí spoustě zvířat, nosorožci patří k těm, která slunce milují. Jakmile se rtuť teploměru přiblíží k tropické třicítce, nosorožci hned ožijí. I v zoologické zahradě Dvůr Králové nad Labem.
"Samec Isis má velmi rád teplé počasí a slunce, protože sluneční záření prospívá jeho kůži i kloubům," říká mluvčí královédvorské zoo Jana Myslivečková.
Ve vedrech polehává Isis nejčastěji ve stínu, anebo se koupe a převaluje v bahnivém brouzdališti. "Bahno totiž chrání jeho kůži před pálivým sluncem a také ho ochlazuje," uvedla Myslivečková. Isis, který našel svůj nový domov ve Dvoře Králové nad Labem, je z šestnáctičlenného stáda nosorožců dvourohých nejstarší. Narodil se před 36 lety v americkém městě Cincinnati, odkud byl jako mládě převezen do Československa.
Ošetřovatelé během horkých dní samce sprchují proudem studené vody. "Jediný Isis se nechá pokropit z hadice, má z toho ohromnou radost. Ostatní nosorožci to nemají příliš rádi a sprchování v parných dnech vůbec nepotřebují," přikyvuje mluvčí.
S krmením nosorožce v létě si chovatelé také nedělají žádnou starost. Isis jí po celý rok to samé a nemusí se mu nijak upravovat strava. Nejraději okusuje lístky stromů. "Nosorožci jsou potravní specialisté a jsou nároční na potravu. Ošetřovatelé je krmí speciálními granulemi pro nosorožce, které obsahují minerální látky a stopové prvky," uvedla Myslivečková. V královédvorské zoo dostávají afričtí savci každý den seno a také bednu se svým jménem, ve které najdou kromě ovoce také velkou porci zeleniny.
Nosorožci dvourozí jsou velmi plachá a samotářská zvířata a Isis je toho pravým důkazem. Nevyhledává společnost a do výběhu chodí odděleně od samic.
