"Sednu si na lavičku ke stolku s vínkem a kuřivem, koukám se na ně a kochám se. Dělám to skoro denně místo televize. To je pro mě ta největší a jediná odměna," říká šedesátiletý Roman Navrátil.
Chovu zvířat se věnuje už padesát let, chová i servaly či mývaly, rysy čtvrtým rokem. Má jednoho kocoura, tři samice rysa ostrovida a jednu samici kanadského rysa.
"Stala se mi z toho droga, je to něco jiného než chovat psy, kočky nebo ptáky. Je to velice náročné, ale i ohromná láska a je to i o štěstí," říká Roman Navrátil. Do něj počítá i to, co se mu zatím nepodařilo - aby se mu rysi také rozmnožili. "Kocour je mladý a ještě to neumí, až bude starší, uvidí se." Ostatně rysa v soukromém chovu se podařilo odchovat u nás zatím jen jednomu chovateli.
S pivem k rysovi? Jen na vlastní nebezpečí
Rys sežere denně přibližně kilo masa, ať už je to zvěřina, hovězí, káčata nebo kuřata, serval si rád pochutná i na lososovi. Rodina chovateli jeho hobby toleruje, jak říká, "co je pro ně jen zajímavé, je pro mě moje láska".
A ačkoli chov těchto šelem má jistá rizika, Roman Navrátil se zatím do křížku s šelmami nedostal. Do výběhu vstupuje bez obav, ale stále je raději obezřetný a sleduje pohyb i náladu samic.
"Pokud k nim má člověk respekt a například k nim neleze, když nemají náladu, anebo když má v sobě pivo, pak je jejich chov bezpečný. Pokud se někomu něco stalo, tak je to zásadní chyba chovatele," dodal majitel zvířat, jejichž chov je po předchozí telefonické domluvě veřejnosti přístupný. Návštěvník si může vyzkoušet i malý adrenalinový zážitek vstupu přímo k rysům.
Příslovečnou plachost rys v chovu poněkud ztrácí.
"Běžně chodím do výběhu, rysové pobíhají nebo postávají půl metru až jeden metr ode mě. Při sekání trávy ve výběhu je nechávám v prostoru výběhu. Přijdou na půl metru a rachot sekačky poslouchají s velkým zájmem. Jak je posekáno, s velkou rozkoší se válejí po zemi a dovádějí."
Chovatel získal již vzrostlá mláďata v jejich sedmi měsících a například samec mu již za tři dny běhal pod nohama. Samice ho po dovozu pustily nejdřív na dva metry. Jejich úniková vzdálenost se zmenšila na necelý jeden metr až po čtvrtroce.
Dovádění rysů končí jejich objímáním
Rys je podle něj zvíře nejen nádherné, ale i otužilé a v chovu bezproblémové. Jejich hlučnost je minimální, s výjimkou několikatýdenního období páření. Chovatel vypozoroval i to, že si rysi brousí drápy o kmeny pouze ležící, na rozdíl od ušlechtilých koček, které si drápy brousí o svislé kmeny.
Rys podle Romana NavrátilaRys ostrovid je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy chráněné Bernskou konvencí. Podle českých zákonů patří k silně ohroženým a chráněným druhům, které je zakázáno lovit. Vyskytuje se v lesnaté oblasti Eurasie od Pyrenejí po východní Sibiř, Koreu, střední a západní Asii. Základním prostředím rysa je lesní porost, v horách může vystupovat až na hřebeny. Ve větší části Evropy byl téměř vyhuben. Rysů lze ve světě sehnat pouze tři druhy (rys ostrovid, rys kanadský a rys červený ). Čtvrtý druh - pardálový - je na vymření a je zřejmě nejohroženější kočkovitou šelmou na světě. Ač žije rys v přírodě samotářsky, soužití rysů ve skupině plyne v harmonii. Více na webu chovatele. |
Anebo že zatímco se rys ostrovid před silným větrem schovává, rysu kanadskému vůbec nevadí.
Co chovatel miluje, to jsou jejich hrátky. Například když samec vyrazí proti kočce, udělá úhybný manévr a kočka jej pronásleduje.
"Nespočetněkrát takováto akce končí válením, vyskakováním, přemety a vzájemným objetím v trávě. Takto dovádějí ve čtyřce i jednu hodinu."
Chráněných rysů jsou podle Romana Navrátila v České republice jen desítky - kolem padesáti na Šumavě a patnáct v Beskydech. Získat se nedá ani z přírody, ani ze zoologických zahrad, pouze ze soukromých chovů ze zahraničí a po výjimce od celního úřadu na jejich dovoz.
Díky tomuto náročnému, a proto i neobvyklému koníčku, má dnes profesí manažer truhlářských a dřevařských firem druhý největší chov silně ohrožených rysů v Evropě.
