Jiřího Krejsu bavilo s kamarády sestrojovat roboty už před deseti lety. "Už nám ale nestačilo hrát si se základními algoritmy," říká dnes dvaačtyřicetiletý muž.
Proto se jednou při debatě rozhodli svoji zálibu někam posunout. "Seděli jsme v hospodě s kamarádem, kterého to táhlo do byznysu. Založili jsme firmu a vyrobili prvního reklamního robota Advee," líčí Krejsa, který mimo jiné vyučuje na VUT na Fakultě strojního inženýrství.
Věda v číslech11 tisíc 145 14 41,9 |
Jejich firmu Bender Robotics, zabývající se vývojem mobilních robotů pro strojírenství, zdravotnictví či stavební průmysl, si vzalo pod patronát Jihomoravské inovační centrum (JIC).
"Ze začátku jsme vůbec netušili, jak to v obchodě chodí. Dělali nám různá školení a workshopy, pomohli nám s PR a také jsme získali od centra i rozjezdovou půjčku za podmínek, které bychom v bance nikdy nezískali," líčí spoluzakladatel firmy, která je však už dnes soběstačná.
Kraj má několikaletý náskok
Právě JIC, který v prestižní mezinárodní soutěži The Best Incubator Award o nejlepší inkubační centrum obsadil předloni třetí místo, je jedním z důvodů, proč se vědcům na jižní Moravě daří. Centrum, jež už deset let pomáhá začínajícím firmám a výzkumníkům uspět v tuzemsku i ve světě, vzniklo v rámci takzvané Jihomoravské inovační strategie první generace.
"Jižní Morava se kvalitně připravila na evropské peníze ze strukturálních fondů," myslí si René Samek, šéf pro zahraniční strategická partnerství z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). "Zatímco ostatní kraje mají teprve první nebo druhou generaci strategií, Jihomoravský kraj chystá už čtvrtou. Je o několik let před ostatními," doplňuje Samek.
Dobrá předvídavost se projevuje i v číslech. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupl v kraji mezi lety 2007 až 2012 počet vědeckých a výzkumných pracovišť z 321 na 466. To z jižní Moravy po Praze, kde navíc přibylo za pět let jen 54 pracovišť, dělá druhé nejvýznamnější středisko vědy v tuzemsku. V oblasti vědy a výzkumu také pracovalo v jihomoravském regionu v roce 2012 už přes deset a půl tisíce lidí, což je o více než čtyři tisícovky více než před šesti lety.
Vědci a výzkumné projekty získávají také čím dál víc peněz. Celkové výdaje byly loni 14,7 miliardy korun. "Zatímco v roce 2007 se jih Moravy podílel na výzkumu ve vědě desetinou, v roce 2012 byla v kraji spotřebována pětina celkových výdajů směřujících do vědy a výzkumu v Česku," komentuje Karel Adam z ČSÚ.
Jihomoravské cifry hodně "vylepšila" například stavba vědeckého centra CEITEC. "Zájem pracovat u nás už projevili světové vědecké kapacity i úspěšní čeští vědci, kteří se tak budou mít kam vrátit ze zahraničí. V současné době evidujeme 473 vědeckých pracovníků," hlásí mluvčí centra Jakub Ondroušek.
Dobré podhoubí
Na projektu stojícím více než pět miliard korun se podílely i brněnské univerzity. Přes čtyři miliardy však získalo centrum z EU. "Při získávání prostředků z evropských fondů v uplynulých letech jsme byli mimořádně úspěšní. Je to díky připravenosti, ochotě akademických a vědeckých pracovníků připravovat projekty nad rámec svých pracovních povinností," vysvětluje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
A komunikaci mezi univerzitami si pochvaluje i vedení kraje. "Obrovskou výhodou jižní Moravy je to, že spolu všichni komunikují, diskutují o tom, kam směřovat, společně vytvářejí projekty," potvrzuje krajská mluvčí Denisa Kapitančiková.
Zahraniční firmy a vědci také moc dobře vědí, že v Brně díky počtu talentovaných vysokoškoláků neudělají chybu, pokud zde "zahnízdí". "Je tady dobré podhoubí vědy díky studentům zabývajícím se technikou či vědou," uvědomuje si Lukáš Richter, projektový manažer populárně-naučného Moravian Science Centra, které se otevře příští rok.
A co dalšího by mohlo stát za vědeckým vzestupem kraje? "Možná v tom hraje roli i zdravá soutěživost Praha – Brno," směje se Samek z ICRC.
