Podobný problém se týká každého osmého bytu v brněnském centru.
"Už rok se snažíme vyměnit městský byt v Líšni za nějaký v centru. Bezvýsledně," popisuje svou zkušenost studentka z Brna Barbora Cahová.
Ocitla se s přítelem v bezvýchodné situaci, o jejich líšeňský byt nemá nikdo zájem, najít vyhovující městský byt v centru se jim však také nedaří.
V městské části Brno-střed je přitom asi šest stovek městských bytů, které nikdo nechce. Každý osmý je tedy prázdný. Důvodů je hned několik. "Byty jsou buď moc velké a nebo ve špatném stavu," tvrdí mluvčí zdejší radnice Roman Burián.
Dalším důvodem, proč lidé městské byty v centru nechtějí, je vysoké nájemné.
"Brno má vyhlášku, která říká, že si městské části samy rozhodnou, jak vysoké nájemné určí v rozmezí asi od padesáti do 100 korun za metr čtvereční. Na Brně-střed je to blízko ke stu korunám," upozorňuje Kateřina Dubská, bývalá městská zastupitelka za Stranu zelených.
Na 96 korun vyjde jeden metr čtvereční v centru města. Za byt 2+1 s podlahovou plochou 100 m² tak lidé zaplatí téměř deset tisíc korun, bez energií.
Podle Buriana by mohlo být řešením dělení velkých bytů. "Museli bychom ale posuzovat byt od bytu, jestli je to vůbec ekonomické, aby se investice vrátila. Jiné řešení nevidím," tvrdí.
Nájemníci si navíc stěžují na dezolátní stav místností. "Byty ve špatném stavu si mohou lidé pronajmout a sami zrekonstruovat, částka jim pak bude postupně odpouštěna z nájemného," vysvětluje.
Nejvíc prázdných bytů je v sociálně vyloučených oblastech
"Za minulého režimu se do bytů nic neinvestovalo, teď se to snažíme řešit. Myslím, že třeba v ulici Francouzská se nám to daří," tvrdí starosta městské části Libor Šťástka (ODS).
Právě sociálně vyloučené oblasti jsou hlavním problémem. Necelé tři stovky prázdných bytů se nachází třeba v ulicích Cejl, Francouzská či Bratislavská.
Místní obyvatelé, převážně Romové, nemají o takové byty zájem vůbec. Aby totiž lidé mohli o nový byt žádat, nesmí z minula dlužit ani korunu na nájemném. I s rodinami se tak místní raději nastěhují na ubytovny, které jsou mnohem dražší.
"Ředitelé dětských domovů v posledních letech upozorňují, že jsou k nim stále častěji umisťovány děti odebrané rodičům z jediného důvodu - nemají kde bydlet," dodává Dubská.
"To, že lidé končí na ubytovnách, stojí nemalé peníze i stát, který na jednu takovou ubytovnu doplatí 400 tisíc korun měsíčně. Po novém roce má velká část brněnských ubytoven skončit, co budou tito lidé dělat pak, netuším," dodává Dubská.
Šťástka chování lidí v sociálně slabých oblastech nechápe. "Proč lidé byty odmítají a jdou raději na dražší ubytovny, osobně nechápu, asi na to mají," reagoval starosta na středeční debatě Hyde Park Zelňák.
Další problém: nezplacené dluhy
Kromě toho, že se Brnu-střed nedaří stovky bytů pronajmout, potýká se i s celou řadou dlužníků z minulosti. V kase městské části teď chybí asi 110 milionů korun za nezaplacené nájemné. Od roku 2010 se však snaží radnice situaci řešit.
Preventivní program pomáhá lidem v těžké životní situaci udržet si bydlení. "Dlouho tu žádná prevence neexistovala, teď se ale Brno-střed snaží. Ve spolupráci s IQ Roma servis radnice pomáhá lidem vypořádat se s dluhy a byty si udržet," vysvětluje Jan Milota z organizace IQ Roma servis.
A nutno říci, že úspěchy se dostavují. "Už po druhém nezaplaceném nájmu jsme schopni dlužníka oslovit a pomoci mu situaci řešit, aby o byt nepřišel," popisuje Maria Pešáková pracující v programu Prevence zadlužení.
Radnice přichází o miliony
Brno-střed přichází kvůli neobsazeným bytům o obrovské peníze v rozpočtu. Pokud by totiž prázdné byty našly své nájemce, do kasy městské části by přibylo minimálně 36 milionů korun ročně.
Řešením by byly i sociální byty za nižší cenu. "Žádný sociální byt tu bohužel není," říká Milota z IQ Roma servis. Město tak sociálně slabým pomáhá jen těžko.
"Z části prázdných bytů by mohly vzniknout startovací byty pro mladé rodiny, snížilo by se nájemné na rozumnou úroveň a získaly se tak peníze, které momentálně létají vzduchem," navrhuje Dubská.
