I polárníci si užili letošní teplou zimu, o které mluvili snad všichni v Česku. I když na Antarktidě byla trošku chladnější. "Nejmíň jsme naměřili minus 31,5 stupně. Jenom," směje se člen expedice Kamil Láska.
Při zkoumání rostlin a živočichů, kteří přežívají v extrémních podmínkách, tak příliš extrémní podmínky nezažili.
Ledovce podle vědců dlouhodobě ustupují, což má dokumentovat i videozáznam. "Klimatické změny jsou pořád velmi aktuální téma," upozornil Láska.
Centrum z devadesáti procent zaledněného ostrova tvoří spící sopka, která se probouzí jednou za sto tisíc let.
"Díky spojení ledovce a sopky, která prochází asi 70 vulkanickými fázemi, bychom mohli předvídat události na dalších podobných územích. Třeba na Islandu," popsal Nývlt.
Polárníci v Antarktidě |
Vědci měřili na čtyřech ledovcích, kde měli deset stanic. Zabývali se nejen táním ledovců, ale i proměnlivostí UV záření. Narazili také na unikátní smaragdově zelené jezírko Esmeralda. A v něm našli třicet druhů dosud nezkoumaných sinic.
Led komplikoval zásobování
Zažili také všudypřítomný mráz a tlustou vrstvu ledu na moři, která jim komplikovala dodávání zásob. Někteří se proto ještě na pár dní na ostrov Jamese Rosse vrátili, aby zásoby doplnili.
Polární expedice často selhávají kvůli počasí. "Stává se, že vědci i pět dní zkoumají leda tak konzervy s jídlem," vysvětlil Pavel Prošek, tvůrce myšlenky antarktické stanice.
Bádání expedici letos komplikoval i silný vítr. Na moři vědci strávili 18 dní, nalovili stovky ryb. Jeden zakonzervovaný úlovek si přivezli jako maskota i domů. "V terénu jsme tak strávili polovinu času," přiblížil úspěšnost mise další její člen Daniel Nývlt.
Kromě rybího maskota si vědci dovezli přes sedm tisíc vzorků rybích parazitů. Zkoumat se je chystají na univerzitě.
