Rozevlátá hříva stříbřitých vlasů a chápavý pohled. Tyto dvě charakteristiky vás asi nejdříve upoutají na Milanu Čamlíkovi, hlavním terapeutovi občanského sdružení Krok.
Společně s manželkou Hanou už 15 let pomáhají v Kyjově mladým lidem od nejrůznějších závislostí. Mohou se přitom pochlubit mimořádně vysokou úspěšností, a co víc, lidé na úplném dně se pod jejich vedením mění v přátelské a pohodové občany, kteří jsou ochotni předávat svou pomoc dál.
Už 15 let pomáháte lidem prostřednictvím své komunity od návykových látek. Kolik klientů už jí prošlo?
Pokud počítám ty, kteří vydrželi až do konce a prošli takzvanou rozlučkou, tak jich je už kolem 140. Úplně přesně to ale nevím, musel bych to spočítat.
Milan ČamlíkNarodil se 31. května 1957 v Bratislavě. První klienty měl na Slovensku, před 15 lety pak založil s manželkou Hanou v Kyjově terapeutickou komunitu Krok pro drogově a jinak závislé lidi. V komunitě společně zavedli přísný, ale spravedlivý režim, žije v ní až 15 lidí současně. Jejich metoda je úspěšná u 80 až 90 procent klientů, kteří řádně prošli komunitou. |
Jak moc je vaše terapie úspěšná?
Když sem přicházejí lidé se závislostmi, tak někteří těžko chápou, že by měli abstinovat úplně. Po dokončení života v komunitě se ke drogám nevrací prakticky nikdo, a když už, tak je to opravdu mizivé procento. Určitá část lidí se ale vrací k alkoholu.
Máte k dispozici i nějaká konkrétní čísla?
Velkou radost mám z toho, že se naši klienti stali z velké části úplnými abstinenty. Z těch 140, kteří komunitou prošli, úplně abstinuje 79 lidí, kteří v součtu nepijí alkohol už 508 let. Dalších 33 abstinuje od tvrdých drog, ale jsou konzumenty alkoholu. Bohužel asi 15 lidí se vrátilo k předchozímu způsobu života. Naše úspěšnost je asi 80 procent mezi lidmi, kteří řádně prošli komunitou a ukončili doléčovací proces.
Už podruhé zmiňujete ty, kteří vydrželi až do konce. Kolik klientů komunitu opouští předčasně?
Je to přibližně dvacet až třicet procent lidí. Odcházejí, protože to jednoduše nezvládají.
Co je to vlastně ta rozlučka, o které jste mluvil?
Jedná se o rituál, který je nesmírně osobní. Každý v komunitě prožije minimálně dvanáct měsíců. Je to emočně hodně nabité a každý při tom dostane oficiální Osvědčení o úspěšném absolvování komunity. Vysvědčení dávají klienti, je vtipné - o tom, s čím klient zápolil, co se mu dařilo z pohledu jiných klientů. Každý, kdo vše řádně ukončí, dostane medaili s vyobrazením čmeláka, který je symbolem našeho sdružení.
Proč právě čmelák?
Čmelák by podle fyziky neměl létat, má příliš těžké tělo a malinká křídla. A přesto létá. Trochu to připomíná situaci našich klientů. To, co prožili, je téměř zničilo, přesto dokážou změnit svůj život, "létat".
Kolik členů má vaše současná komunita?
Máme v ní třináct klientů, maximální kapacita je patnáct. Čtyři lidi máme v léčebně. Jeden nám ve čtvrtek bohužel odešel. Když děláme na konci roku statistiku, tak nám vychází obsazenost vždy minimálně 90 procent.
Jaký podíl mezi vašimi klienty tvoří ženy a dívky?
V poslední době máme děvčat málo. Většinou nám tvoří přibližně třetinu komunity, teď tam máme ale jen dvě. Na druhou stranu, už jsme měli období, kdy bylo víc děvčat než kluků. Rozhodně to ale není způsobeno tím, že by dívky byly méně závislé.
Odkud se vaši klienti rekrutují?
Máme je prakticky z celé Moravy. Většinou jsou z jižní, ale vždy se tam vyskytne i někdo z Ostravska nebo Opavska.
Každý rok slavíte své výročí. Setkáváte se tady i s těmi, kteří komunitou prošli před více lety?
Scházíme se vždy v hojném počtu a je nádherné vidět, že mnozí naši bývalí klienti mají zaměstnání, rodiny a děti a žijí spořádaný život. Mnozí z našich klientů se vracejí do běžného života. Jsou mezi nimi i takoví, kteří bez problémů zvládnou studium na vysoké škole.
Takže se vlastně vídáte každý rok?
Je to mnohem častěji. Ti, co komunitou úspěšně prošli, sem chodí nejen, když slavíme výročí, ale i jindy, aby pomohli jiným svým příkladem. Jako obrovské plus vidím i to, že si navzájem opravdu hodně pomáhají. Mají k sobě velmi silné pouto. Vytváří se tady přátelství na celý život. Funguje tady hodně silná skupina abstinentů, kteří se navštěvují v domácnostech.
Zkoumal jste někdy věkový průměr vašich klientů?
V komunitě máme průměrný věk 23 až 25 let, a ten se u nás drží dlouhodobě.
Slyšel jsem, že ten, kdo drogy nikdy nebral, se nedokáže plně vžít do myslí narkomanů. Vyzkoušel jste je někdy?
Nikdy v životě jsem drogy nebral. Aby člověk pochopil, co ti lidé prožívají, nemusí si tím vyloženě projít, musí mít ale velmi silnou empatii vžít se do mysli toho mladého člověka.
Proč podle vás začínají lidé s drogami?
Droga je jen následkem toho, co člověka postihlo dávno předtím. Pro závislé je řešením problému nebo spíš shluku problémů. Droga je ale jen únik. Vždy říkám, že funguje jen jako vypínač. Když potřebovali v sobě něco vypnout, dali si drogu a vypnuli to. My je učíme, aby se naučili zvládat situace i bez tohoto pomyslného vypínače.
Znamená to, že jim záměrně vytváříte kritické situace?
Nevyhýbáme se tomu, aby v komunitě došlo ke konfliktům. Při nich se totiž naučí problémy nejlíp řešit bez použití drog. Těžko se to ale vysvětluje, protože se jedná o složitý a zdlouhavý proces.
Fungujete v Kyjově už patnáct let. Jak na vás pohlížejí místní obyvatelé?
Na začátku to nebylo snadné. Místní obyvatelé se na nás dívali skrz prsty, ale za patnáct let jsme se s Kyjovem úplně sžili.
