Začínalo se ale už za odpolední a podvečerní výhně, ve které se hrálo na všech scénách. Zatímco nedávná debutantka Ille se kupodivu ukázala zajímavější na nahrávce než v živém provedení, slovenští Korben Dallas naopak koncertují s velkým nasazením a jejich nápadité rockové písničky našly hodně posluchačů.
Taksim Trio
Před vedrem se dalo schovat do chladnějšího interního prostředí Gongu, kde svým skoro až "strašidelně" bravurním instrumentálním výkonem uchvátilo turecké Taksim Trio, a o chvíli později plný sál rozpumpovala a nakonec ke standing ovation a sborovému zpěvu přivedla svým poloakustickým setem Anna K.
S počínajícím večerem na Full Moon Stage čarovali alternativní countrymani Denver Broncos UK, takto frakce Slim Cessna's Auto Club z předešlého dne. Zatímco Auto Club jede jak splašená kobyla, písně sedící sestavy se zpěvákem Slimem Cessnou za bicími se táhnou jak pověstné dálnice americkou pouští, což jejich intenzivní výraz nikterak neumenšuje.
Soulový zpěvák Charles Bradley potvrdil to, co bylo k vidění před pár týdny na barcelonské Primaveře (více zde). Že jeho charisma a vstřícnost k publiku jsou mnohem větší než invence písniček a hlavně jeho hlasový projev, který zná prakticky jedinou polohu. Svůj zjevně informovaný kotel pod pódiem si ale našel a dovedl ho hravě okouzlit.
Colours of Ostrava 2014: Emilíana Torrini
Éteričnost, pozitivní atmosféru a přitom přirozenost a jakousi "normálnost" přinesla na pódium Islanďanka s italskou krví Emilíana Torrini. Při poslechu jejího projevu nelze nevzpomenout na ranou Björk - že by ty islandské gejzíry měly takový vliv na hlasivky? Hudebně provází zpěvačka řadou stylů, od rockabilly ve svém největším hitu Jungle Drum, přes psychedelické čarování až po elektropop, všechno drží ale pohromadě jejím výrazem a vlastně už jen její přítomností na pódiu.
ZAZ
Když chvilku po jejím vystoupení na hlavní scénu vtrhla ZAZ se svou stylově tvárnou, skutečně profi kapelou, jako by celý areál dostal povel k hromadnému exodu pod její pódium a na jiných scénách se s největší pravděpodobností daly naslouchající uši spočítat na prstech pár rukou. Organizátorům Colours se už před dvěma lety podařilo udělat z tehdy u nás prakticky neznámé zpěvačky hvězdu a teď přijela jako královna. Čehož si uměla užít, aniž by vytáhla jakékoli aristokratické manýry.
Colours of Ostrava 2014: ZAZ
V kuloárech sice padaly výhrady o "zpopovatění" jejího soundu, ale jeho "festivalová šíře" prostě byla logická. Ostatně, na dříve typické "djangoviny", tedy písničky ovlivněné francouzským gipsy jazzem, došlo také. ZAZ samozřejmě hrála z obou svých desek a nadchla energií i tím, jak svůj vlastně nevelký nakřáplý hlas dokáže vyšroubovat do vysoce emotivních, ale přitom úplně - opět jsme u toho slova - přirozených pater.
MØ
Velmi milým překvapením byla, jak praví festivalový program, "dánská elektropopová bad girl" říkající si MØ. S nasamplovanýmii základy, ale živým bubeníkem a kytaristou vtáhla do svého světa melodií, tanečních rytmů i hlučných stěn ty, kteří po vypětí se ZAZ ještě neměli dost. Její krajan Trentemøller s hudebníky pak už na úplný závěr večera tancechtivé doslova dorazil.
Trentemøller
Sobota na Colours bude programovou všehochutí. Představí se veterán Robert Plant stejně jako nový australský objev Chet Faker, královna africké hudby Angélique Kidjo i britské hvězdy Bastille, na menších scénách se bude rapovat jakož i jazzové improvizovat. Čeká nás typický den na programově nejinvenčnějším z velkých českých festivalů.
