Dál nic. Takový je prý původ českého slova dálnice. Ze známé slovní hříčky si v případě spojnice mezi Brnem a Vídní dělá legraci i reklama u silnice.
I po desetiletích slibů, termínů a mezinárodních jednání se totiž řidiči mezi Pohořelicemi a rakouským Schrickem musí spokojit pouze s dvouproudou silnicí.
Vydržet musí také průjezd Mikulovem a řadou městeček za hranicemi. A naopak - obyvatelé těchto měst trpí průjezdem tisíců aut denně. Z prohlášení ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO) ovšem tento týden vyplynulo, že situace se nebude měnit tak zásadně, jak se dosud čekalo.
A že se s pouhými dvěma pruhy na části trasy dočasně smířila jak rakouská, tak česká strana. "Obchvat Mikulova budeme zatím stavět jako dvouproudý," oznámil Prachař.
Rakousko dva, tak my taky dva
Důvodem je, že pro dvouproudovou silnici k hranicím se v poslední době rozhodlo i Rakousko, které chce především odvést tranzitní dopravu z obcí na trase. "Nemělo by cenu, abychom na jejich dva pruhy navazovali pruhy čtyřmi," míní ministr.
Dolnorakouská vláda dosud mluvila o tom, že silnice na jejich straně hranice bude až do Vídně čtyřproudá. "Informaci o tom, že se tyto plány změnily, jsem i já zaslechl až před několika týdny," připustil mikulovský starosta Rostislav Koštial (ODS).
"Neberu to jako změnu původních plánů k horšímu. Je to pro mě jeden dílčí krok vedoucí k tomu, že jednou se mezi Brnem a Vídní bude jezdit čtyřmi pruhy," říká starosta. Právě rozfázováním stavby se totiž Dolní Rakousko zaštiťuje.
Dálniční spojení Brna a Vídně
|
Na své straně má nyní dálnici hotovou mezi Vídní a obcí Schrick. Ke státní hranici chybí 35 kilometrů, které by měly být hotové do roku 2018.
"25 kilometrů dlouhá trasa mezi obcemi Schrick a Poysbrunn bude mít dva pruhy v každém směru. První část tohoto úseku už má stavební povolení, na přípravě další části se pracuje," uvedla Anita Quixtnerová z dolnorakouského Úřadu zemské vlády.
Právě za Poysbrunnem se ovšem zbylých devět kilometrů silnice zúží do dvou pruhů, které se budou nově vyhýbat obcím. "Až v druhé etapě budou podle hustoty provozu dostavěny další dva pruhy. Bude to záležet i na vývoji na české straně," doplnila Quixtnerová.
O rozfázování stavby mluví i české Ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj. "Pozemky pro obchvat Mikulova se budou vykupovat pro obchvat čtyřproudý, který se postaví v případě, že dva pruhy nebudou kapacitně stačit," upřesnil po jednání s ministrem dopravy jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Stavbu na české straně dosud zdržovalo hlavně nejasné trasování silnice a to, že kraj nemá schválené zásady územního rozvoje. Jimi se musí takto zásadní dopravní stavby řídit (o komplikacích kvůli tomuto dokumentu čtěte zde).
Teprve nyní Ministerstvo dopravy přišlo s tím, že ke stavbě obchvatu Mikulova vlastně tyto zásady nejsou potřeba. Právě díky tomu, že jde "jen" o obchvat města, nikoliv páteřní silnici – i když všichni vědí, že tento obchvat je její součástí. Stavět by se mělo začít v roce 2018.
Kudy v budoucnu povede a jak bude tato silnice široká mezi Pohořelicemi a Mikulovem, to zatím nikdo nechce říct. Tato část trasy už totiž na zásadách územního rozvoje závislá je. Kraj nyní odhaduje, že je schválí ideálně v roce 2016.
Podobně spletitá je i situace s trasou silnice R43 z Brna na sever. V tomto případě se zase ministerstvo rozhodlo začít stavět od severu a rychlostní silnici přivést ke Kuřimi. Mezitím by se mělo rozhodnout o tom, kudy tato silnice povede kolem Brna.
