Modernizovaná letecká základna v Náměšti je výrazně prostornější, než jakou by potřebovala česká armáda. Má to svou logiku: spadá do sítě základen NATO a v případě vojenské krize by ji - samozřejmě za souhlasu české vlády - obydleli právě spojenečtí vojáci.
V takovém případě by na ní bylo ještě rušněji než teď na začátku září. Přestože zde cvičí tisíc českých a tři sta spojeneckých vojáků, v trávě mezi letištními drahami poklidně chrní králíci. I v době, kdy kousek od nich přistává vrtulník.
Na jevišti vojenského cvičení Ample Strike 2014 „hraje“ kromě 1 300 vojáků NATO také třicet kusů letecké a pozemní techniky. Kulisami kromě Náměšti jsou i bývalé vojenské letiště v Bechyni, které bylo v roce 1993 kontroverzně zrušené, ač ho vojáci považovali za velmi dobré, a vojenské prostory Libavá a Boletice.
Jedna z nejtěžších bitev v Afghánistánu
Leteckých návodčích jsou v menších armádách, jako je ta česká, řádově desítky, tedy nezřídka méně než příslušníků speciálních jednotek. Jejich odbornost patří v armádě mezi nejrizikovější (líčení jednoho z návodčích najdete zde). Návodčí zajišťují, že pilot, který má na identifikaci cílů jen málo času, zamíří přesně. Mohou tak „vysekat“ vlastní jednotky z nebezpečného obklíčení. A pokud se do cílového prostoru dostanou civilisté či vlastní vojáci, právě návodčí blížící se letecký úder zastaví.
Není mimochodem bez zajímavosti, že této vysoce rizikové odbornosti se v armádách věnují i ženy. Loni v České republice na obdobném cvičení byly i tři zahraniční letecké návodčí - Britka, Slovinka a Italka.
Ve známost návodčí vstoupili během spojenecké operace v Afghánistánu (i když působili už například ve Vietnamu), kdy například přivolávali podporu svým jednotkám napadeným povstalci. Ne vždy to byly zkušenosti pozitivní: v „bitvě u Wantu“ Američanům návodčí chyběl (viz zde a zde) a zaznamenali devět mrtvých a 27 zraněných, byť to samozřejmě nebylo dáno jen absencí návodčího. Jindy zase nedostatečně vybavený návodčí navedl letoun na vlastní vojáky. Tři Britové zemřeli.
Právě kvůli tomu, aby k podobným neštěstím nedocházelo, v Náměšti jsme - tedy ne my, ale vojáci rozehrávající scénáře, v nichž se návodčí cvičí. Jenže letos je to trochu jinak. Od manévrů jako Flying Rhino či Ramstein Rover, dříve sice rovněž pořádaných v Česku, ale organizovaných NATO, dali spojenečtí velitelé trochu ruce pryč.
Aliance totiž podle náčelníka českého generálního štábu Pavla usoudila, že s blížícím se koncem operace ISAF v Afghánistánu lze některá cvičení omezit. „Vzhledem k tomu, že cvičení Ramstein Rover připravovalo letecké návodčí primárně pro ISAF, v té době největší operaci, kterou NATO vedlo a vede, tak i toto cvičení se ocitlo na pomyslném ‚seznamu‘ pro útlum,“ řekl iDNES.cz na základně v Náměšti Pavel.
Letečtí návodčí v ČeskuČeská armáda disponuje více než 20 leteckými návodčími. Ne všichni jsou ale vycvičeni do míry, která umožňuje nasazení v mezinárodních operacích. Kompletní výcvik návodčího trvá tři roky, pokud vše jde dobře. Kritéria výběru uchazečů i náročné testy zaručí, že výcvikem projdou jen ti nejlepší. Vojáci se nechtějí fotit a říkat svá jména - logicky, protože v operačním nasazení mohou působit za nepřátelskou linií. |
Jenže potřeba leteckých návodčích podle něj není omezena jen na Afghánistán. „My jsme to rozhodnutí zpochybnili a dospěli jsme i s představiteli velitelství v Ramsteinu k tomu, že výcvik je třeba nadále vést,“ popsal Pavel, proč se Češi cvičení chopili a letos ho poprvé vedou oni. Dodal, že pokládá spíš za otázku času, kdy si NATO cvičení vezme zpět pod svá křídla.
Nabízí se tak otázka, na kolik takové manévry vyjdou. Velitel cvičení Miroslav Svoboda nicméně na novinářský dotaz příliš konkrétní není. „Vícenáklady v souvislosti s cvičením tvoří zhruba 1,5 až 2 miliony korun. Cvičení jako celek je hrazené z běžného armádního rozpočtu,“ říká jen.
Spadl Apache! Dostaňte je ven!
Premiéru v Náměšti si také odbyly vrtulníky AH-64 Apache. V úterý 9. září si hasiči vyzkoušeli, jak ze zříceného Apache, který se po poškození v bojové misi snažil přistát na jeden motor a s poškozenou ocasní vrtulí, vyprostit zaklíněné piloty. Vše samozřejmě jen cvičně, ve středu už „poškozený“ Apache není na stojánce k rozeznání od pěti dalších.
„Snažíme se, aby taktické scénáře cvičení co nejvíce odpovídaly reálným situacím v misích, kde operujeme. V zahraničních operacích ISAF naše vojáky podporují i tyto vrtulníky,“ vysvětluje plukovník Petr Čepelka.
Armáda tvrdí, že cvičení zorganizovala s ohledem na výcvik všech účastníků, kteří rozhodně nedělají jen „křoví“. Tedy i zmíněných hasičů. „Není to jen o výcviku návodčích, souběžně cvičíme protivzdušnou obranu, host nation support (schopnost poskytnout spojeneckým vojákům na vlastním území podmínky k operačnímu nasazení), pozemní i vzdušné síly,“ říká generál Pavel.
Cvičení Ample Strike 2014
|
Využití návodčích podle něj není jen vojenské: „Nejde jen o efektivní přímou leteckou podporu, ale například i různé druhy evakuací obyvatelstva z ohrožených oblastí,“ říká.
Pavel ale odmítá úvahu, zda cvičení lze brát i jako reakci na dění na Ukrajině. Manévry totiž byly připravované deset měsíců. „Nemají žádnou přímou souvislost se situací na Ukrajině,“ tvrdí generál. Na okraj poznamená, že pokud by se situace na Ukrajině měla zhoršit do té míry, že by vyžadovala angažmá sil NATO, zúročí Aliance pochopitelně i vycvičené návodčí. Ale to je spíš takový „fyzikální zákon“ válčení, o nasazení vojsk na Ukrajině NATO neuvažuje.
Cvičení velkého rozsahu, psali Rusové
Manévry nicméně zaujaly i ruské novináře. Agentura RIA Novosti referovala o „cvičení velkého rozsahu“, což je možná trochu nadnesený výraz: cvičení třinácti set ruských vojáků by tamější média, uvyklá na manévry desítek tisíc mužů, za „velké“ asi neoznačila. V jinak strohé a věcné zprávě agentura uvedla země původu cvičících vojáků i nasazenou techniku včetně amerických vrtulníků AH-64 Apache.
Ač to patrně je jen shoda náhod, ruská agentura svůj článek o „velkém cvičení v Česku“ - členské zemi NATO, jehož případné rozšiřování Rusko nepokrytě označuje za hrozbu své bezpečnosti - publikovala „na výročí“. Vyšel 21. srpna.
