„Současné právní předpisy poskytovatelům zdravotních služeb neumožňují stanovení jakékoli úhrady, byť sloužící pouze k pokrytí nákladů, za umožnění přítomnosti duly (ale v zásadě jakékoli blízké či rodičkou určené osoby) u porodu,“ stojí ve stanovisku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Citovaly jej tři neziskové organizace - Nesehnutí, Unie porodních asistentek a Česká asociace dul, které vydaly o celé věci tiskovou zprávu.
„Ochránkyně zformulovala právní závěr šetření, s nímž seznámila stěžovatelku a krajský úřad. Ten by se k němu měl nyní vyjádřit a podniknout kroky k tomu, aby zdravotnické zařízení jednalo v souladu se zákonem,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.
Zpráva ombudsmanky v celém znění |
„Zákon o zdravotních službách přiznává pacientovi právo na přítomnost osoby, kterou určí, a zdravotnickému zařízení povinnost to umožnit. Toto právo pacienta není zákonem dál usměrněno, takže není možné ho libovolně zpoplatnit. Právo rodičky mít u porodu osobu, kterou určí, tedy nemůže být vázáno na jakoukoli finanční úhradu. Pokud by zákonodárce počítal s platbou za přítomnost další osoby, upravil by to v zákoně. Například tak, jak to udělal u práva na přístup do zdravotnické dokumentace, které zákon omezuje tím, že zpoplatňuje pořízení výpisu či kopie,“ uvedla Šabatová. Konkrétněji případ zatím komentovat nechce s ohledem na to, že čeká na vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Platbou pokrýváme náklady navíc, tvrdí nemocnice
Na ombudsmanku se obrátila Ludmila Benešová. Ta si stěžovala na vysoký poplatek za přítomnost duly u porodu ve Fakultní nemocnice Brno (FN Brno). Za otce u porodu nemocnice vybírá 500 korun, za dulu 1 500 korun.
Kdo je dulaPodle České asociace dul poskytuje dula ženě emocionální podporu a potřebné informace během těhotenství, porodu a šestinedělí. Pokud si to rodička přeje, dula s ní zůstává po celou dobu porodu: psychicky ji podporuje, vytváří pro ni zázemí a může jí též fyzicky pomáhat. Ombudmanka ve svém závěru ke stížnosti mimo jiné uvádí, že dula není zdravotnický pracovník, nicméně že jde o odbornou pracovnici, která zná provozní prostředí nemocnic i porodní procesy. |
Brněnská nemocnice platby hájí. „Přítomnost osoby blízké i jiné určené pacientem FN Brno umožňuje, nicméně je narušen provoz, zejména z pohledu hygienického režimu. Tím naší nemocnici vznikají zvýšené náklady, které jsou spojené s přítomnosti doprovodu ve zdravotnickém provozu. Tyto náklady (jednorázové oblečení nebo praní prádla, hygienické prostředky, občerstvení, edukace osob atd.) jsou zkalkulovány v platném ceníku FN Brno,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.
Podle ní je ceník na webu a ženy se s ním mohou seznámit předem. „Platbu nákladů spojených s jinak narušeným provozem pracoviště nepovažujeme za diskriminaci skupiny pacientů, ale za eliminaci rizik, např. rizika nedodržení hygienických standardů,“ dodala Mrázová.
Proč je poplatek za dulu trojnásobný než za otce, nemocnice v oficiálním stanovisku nevysvětlila, její mluvčí ale do telefonu podotkla, že dula za své služby bere peníze, a je tedy podnikatelkou.
Pověst porodnic poplatek nevylepšuje
Ludmila Benešová se loni nejprve obracela na nemocnici, poté na Krajský úřad Jihomoravského kraje. U obou ale neuspěla.
„Od počátku těhotenství jsem věděla, že u porodu budu chtít mít dulu, protože vím, že pocit bezpečí, který mi dula může zajistit, přispívá k hladkému průběhu porodu. Hledala jsem nejbezpečnější cestu pro sebe i miminko,“ uvedla Benešová. Cenu stanovenou nemocnicí považovala za neadekvátní a jdoucí proti zájmům rodiček a jejich dětí.
„Rodička má právo, aby ji u porodu doprovázela osoba, kterou si zvolí, tedy i dula. A nikde ze zákona o zdravotních službách nevyplývá, že by toto právo mohla nemocnice zpoplatnit,“ uvedla Kristýna Rytířová, členka Nesehnutí a právnička, která se zabývá zdravotnickým právem.
Podle ombudsmanky zákon sice přiznává stejné právo všem, ale jeho zpoplatnění může vytvářet nerovnost a znevýhodnění rodiček, které musí více zvažovat i ekonomickou stránku věci. „Ochránkyně v tom ale vidí i další aspekt. Prostředí porodnic je mnoha ženami označováno za neosobní, neschopné poskytnout potřebnou sociální podporu. Kladení překážek pro přítomnost blízké osoby, na kterou má pacient navíc právo, tento dojem určitě nevylepšuje,“ uvedla mluvčí Hrazdílková.
