„Vzhledem k nutnosti koordinace s rekonstrukcemi inženýrských sítí byl termín zahájení přesunut následně po ukončení topné sezony na jaro 2015,“ vysvětlila mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.
Příčinou hrozného stavu nejsou prostory v podzemí, i když v těchto místech odborníci objevili svatojakubskou huť z přelomu 19. a 20. století, kde byly dříve sklepy a hospoda. Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody se tu sice před pěti lety prováděl výzkum, ale následně bylo vše zahrnuto.
Dlažba se zřejmě uvolňuje kvůli hustému provozu, často se tu objeví těžké vozy. Další příčinou může být i špatně zvolený materiál.
„Chtěl bych, aby se prověřila tato zakázka, a její stavební dozor, jestli bylo vše v pořádku. Má to odpovídat kvalitě a ceně, což si nejsem v tomhle případě jistý, protože je to špatné podloží na takovou zátěž. Město by se o to mělo postarat,“ okomentoval Brňan Zbyněk Jaroš, který působí ve stavební firmě.
Dříve byly okolo kostela svatého Jakuba takzvané kočičí hlavy ze žuly, které nahradil podle odborníků levnější a méně kvalitní materiál. Kamenné desky se teď podle Navrátilové z Brněnských komunikací pokládají jednotně v celém středu města.
Zakázku už nelze reklamovat, protože uplynula její záruční lhůta. Brněnské komunikace si ale vzaly z tohoto příkladu ponaučení. „Hledá se jiné technické řešení. V případě požadavku na zachování kamenných desek jsou nyní k dispozici jiné technologie než v době realizace,“ dodala Navrátilová.
