Zastavilo se řízení proti bývalému předsedovi Krajského soudu v Brně Jaromíru Pořízkovi, který svým podpisem stvrdil právě stavbu jedné z nejmodernějších soudních budov v České republice (více o zrušení stíhání čtěte zde).
Projekt ale doprovázely pochybnosti. Původně se totiž očekávalo, že palác bude stát 800 milionů korun, ale náklady se vyšplhaly na bezmála dvě miliardy (více najdete například zde).
O dalším stíhání Pořízka jednali jeho kolegové na Krajském soudu v Ostravě a za zavřenými dveřmi.
Justiční palác v Brně
|
„Neveřejné předběžné projednání obžaloby nám přikazuje zákon. Je to standardní postup. Proč jsme zastavili řízení, nebudeme komentovat,“ uvedl pouze ostravský mluvčí Dalibor Zech. Rozhodnutí zatím není pravomocné, státní zástupce může podat stížnost.
Obvinění na Pořízka padlo už v listopadu 2012. Přišel kvůli němu o místo šéfa Krajského soudu v Brně. Loni v červenci ho dočasně odvolala ministryně spravedlnosti Helena Válková. Pořízek navíc nesměl vykonávat ani funkci řadového soudce. Talár si mohl znovu obléknout až v polovině loňského prosince, kdy mu Válková znovu povolila soudit (více čtěte zde). Po návratu do čela instituce už ale netouží.
Pořízek chce očistit jméno
„Během soudního sporu mému klientovi vypršel mandát. O další setrvání ve funkci šéfa krajského soudu už neusiloval. Zůstane ale soudcem,“ přiblížil Pořízkovo rozhodnutí jeho právník Radek Ondruš.
Jedno ale Pořízek požadovat bude, a sice očištění svého jména. „Pouze zakázku podepsal, ale nerozhodoval o ní jen on. Pravděpodobně budeme požadovat také projednání nesprávného výkonu veřejné moci,“ upozornil Ondruš. Což znamená, že o navýšení nákladů muselo vědět minimálně Ministerstvo spravedlnosti, jemuž tehdy velel Jiří Pospíšil.
Pořízek se od začátku hájil tím, že při výpočtu prvotních nákladů se nepočítalo například s napojením na dopravní infrastrukturu a sítě.
Justiční palác slouží od roku 2009. Sídlí v něm brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov. Patří k němu i sídlo městského státního zastupitelství, které stojí vedle této moderní prosklené budovy. Zadavatelem veřejné zakázky na stavbu byl právě Krajský soud v Brně, v jehož čele stál tehdy Pořízek.
Spor může trvat měsíce i roky
Zastavení soudního procesu proti Pořízkovi ale rozhodně není koncem této komplikované kauzy. Může trvat měsíce a klidně další roky. Se soudy se totiž nepřetahuje jen Pořízek, ale i samotný Krajský soud v Brně. Za údajně předraženou zakázku má zaplatit 300 tisíc korun.
Tuto částku v říjnu vypočítalo Generální finanční ředitelství. Přitom původně to měly být celé dvě miliardy korun, tedy veškeré náklady na stavbu justičního areálu. Byla to historicky nejvyšší pokuta, kterou dostal státní úřad. Soudy ale nařídily, aby finanční ředitelství částku znovu přepočítalo. A to na základě rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které dodatečně schválilo rozpočet na stavbu ve výši 1,7 miliardy korun.
V Brně se ale ani s nižší pokutou nehodlají smířit. „Podali jsme novou žalobu. Opět ke Krajskému soudu v Brně, ale rozhodovat se bude v jiném městě,“ informovala mluvčí Krajského soudu v Brně Lenka Smutná Polachová.
První pochybnosti o financování stavby se objevily už v roce 2008, kdy ještě na budově pracovali dělníci. Upozornil na ně Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dokonce zrušil veřejnou soutěž na dodavatele nábytku. O nový, moderní justiční areál usilují i Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud. Na další megalomanský projekt by se ale nejprve musely najít peníze ve státním rozpočtu.
