S vystřihovánkami - tedy papírovými panenkami, kterým se měnily šatičky, si jako malé hrálo snad každé děvčátko. A právě ty se staly vzorem pro folkloristy ze slováckého krúžku Koňaré v Poštorné.
„Připravujeme edici vystřihovánek s lidovými kroji z Poštorné, Charvátské Nové Vsi, Hlohovce a Staré Břeclavi, tedy oblasti takzvaného Charvátského Podluží,“ říká autorka projektu Tereza Grandičová, která je rodilou Poštorankou a zdejší folklor ji provází od dětství.
Tým, který vystřihovánky připravuje, je přitom mezinárodní. Autorkou ilustrací je rakouská výtvarnice Solmaz Farhang, která pochází z Teheránu. O grafický design se zase stará Švédka Marianne Stalhös s kořeny v Novém Mexiku.
„Jako první chystáme edici ženského kroje. Kombinovat z jednotlivých krojových částí lze nejen slavnostní hodový oděv, ale i například všední variantu nebo méně známý obřadní kroj,“ popisuje Grandičová. Díky vystřihovánkám budou moci lidé nahlédnout papírové krojové slečně doslova pod sukně. A zjistit, co že je vlastně podkasák, lajbl, pinta, rukávec či obojek.
Zábava pro děti i prarodiče, doufá autorka
První sérii chtějí autorky nechat vytisknout v nákladu tisíce kusů. A pokřtít ji chtějí 24. dubna na konferenci Živý foklor v břeclavské městské knihovně. Pak už budou vystřihovánky k prodeji například v turistických informačních centrech v obcích Lednicko-valtického areálu nebo i na internetu. Do budoucna autorky plánují ještě edice krojů mužských, mužáckých i dětských. Také chtějí vydat sérii speciálních pohlednic s dalšími krojovými doplňky.
Proč zvolila trojice žen právě folklorní vystřihovánky? „Protože to bude zábava nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče a prarodiče, kteří se s nimi znovu vrátí ke hře, kterou měli rádi jako děti,“ říká Grandičová.
Podle ní není lehké zůstat folkloru věrný.
„A tak bychom chtěli nalákat všechny, kteří v kroji kdysi chodili, aby se znovu přišli podívat na hody a rezervovali si stůl na slováckém plese. Turistům, přijíždějícím do našeho regionu, ukážeme, že kroj není naškrobená rekvizita z muzea, ale živý organismus, krásný a zábavný způsob, jak vyjádřit sám sebe a svůj vztah k místní komunitě,“ dodává.
