Za vším je možné vidět matematiku. A žít zdravě nemusí znamenat jenom řídit se pokyny výživových expertů z televizní obrazovky.
Pavel Kučírek každoročně na konci zimy láká blížící se jaro pletením pomlázek. Letos jich prozatím upletl půldruhého sta.
„Čistím si při pletení hlavu a taky mě těší, že tím i já pomáhám udržet tradici našich předků a že dobře upletená pomlázka někomu udělá radost,“ říká dvaapadesátiletý Kučírek.
Pletení pomlázek pro něj k předjaří každý rok neodmyslitelně patří. Relaxuje při něm v duchu od práce středoškolského učitele matematiky a také trenéra a sudího basketbalu. Pracují prsty a mozek může odpočívat.
I když - vzdálen od matematiky? V principu ani ne. „Musíte napočítat proutky, čtyři, osm, jedenáct, šestnáct... Znát správný algoritmus a neudělat chybu - takže i to je vlastně matematika,“ směje se Kučírek.
A trénink je také třeba. „Když pletete jen v jednom období v roce, budou vás od toho pořádně bolet prsty,“ kýve hlavou Kučírek.
Pruty z vrby je třeba stříhat, ne lámat, tvrdí milovník tradice
Žije v malebném údolí Ptáčovský žleb na okraji Třebíče. Místo jen pár desítek metrů od rušné výpadovky evokuje atmosféru třeba Valašska. Tady má Kučírek u potoka a na dalších místech zasázené tři druhy vrb.
„Aby měly dobré pruty, je třeba o ně pečovat, stříhat je. Nesmíte z nich pruty lámat,“ varuje.
Sám taky nikdy nevynechává velikonoční obchůzku, i když dnes už jen symbolicky: pět šest štací. Aby tradice zůstala živá. „Chodit by měli hlavně mladí, ale těm už dnes Velikonoce často nic neříkají,“ mrzí Kučírka.
Plete nejčastěji hranaté pomlázky z osmi proutků nebo spirálovité z jedenácti. „Z jedenácti jsem se naučil plést v Deštném v Orlických horách, tady je plete málokdo,“ řekl Kučírek. Dají se plést i jiné, nejsou ale tak pěkné.
Zdobí je pletenými košíčky a zakládá si na tom, že pruty pomlázky jsou staženy i na koncích jen proutky, bez nitě či provázku.
Pomlázky jsou pro něj neokázalým střípkem návratu k přirozenému životu. Stejně jako předjarní zabijačka vepře. „V zimě vás nezahřeje list salátu, ale spíš kousek špeku. Pocházím ze vsi a na venkov jsem se chtěl znovu vrátit. Lidé se někdy diví, že tady v Ptáčovském žlebu ve staré chalupě skutečně bydlíme a nejen chalupaříme. Co když nás tu prý v lednu zasype sníh? No tak ho odhážeme lopatou. Při fyzické práci si nejlépe duše odpočine,“ směje se Kučírek.
Jak se plete pomlázka:
