„Je to nechutné. Mám malé dítě, ale na písku ho hrát nenechávám,“ kroutí hlavou Kamila Štítarská, která na sídlišti bydlí. Moc možností vyžití pro svého potomka v blízkém okolí tak nemá.
„Je to problém celé ulice. Někteří totiž pravidelně vyhazují zbytky od oběda z okna přímo do keřů. Na listech pak visí nudle,“ tvrdí.
Za pravdu jí dává i další žena, která si však nepřála zveřejnit své jméno.
„Kočky mi vadí, a velmi. Pravidelně znečišťují dětské hřiště, je tu zápach jak od koček samotných, tak i z tlejícího jídla, které tady lidé nechávají. Nepřála bych vám vidět, jak vypadá střecha místní pošty,“ popisuje.
Situace podle ní začala být neúnosná. „Tak jsem to řešila s městskou policií a následně přímo se starostou města, se kterým jsem v kontaktu doposud,“ dodává.
Výchovná pokuta efekt nepřinesla
Zdejší lidé většinou přesně vědí, kdo zvířatům jídlo nosí. Jsou to staré babičky, ale překvapivě i mladí muži. Na ulicích kvůli kočkám dochází k hádkám, ale nikdo víc nezmůže. A město proti nim také nemá účinné páky, i když existuje vyhláška, podle které lidé divoké kočky krmit nesmějí.
Že vyhlášku někdo poruší, se stává prakticky každý den.
„Je to pro nás obtížnější zjistit a prokázat. V takových případech kvitujeme svědectví a pomoc jiných občanů,“ říká manažer prevence kriminality, strážník Petr Hladký.
Ale i když nedávno chytili ženu přímo při činu a dali jí blokovou pokutu pět set korun, výchovný efekt to nemělo. „Jen několik hodin poté kočky krmila znovu,“ dodává Hladký.
Drtivá většina odchycených zvířat na území Znojma jsou psi, lapit zdivočelou kočku je mnohem náročnější. Jestliže se to podaří, bývají převáženy do útulku města v Načeraticích. Loni se tak stalo 177krát.
A pokud si někdo zvíře neadoptuje, čeká ho kastrace a do čtrnácti dnů vrácení na původní místo.
Kočky mohou přenášet onemocnění i na člověka
„Kočky, které neznají lidské pohlazení, odmalička jsou krmené na dálku a celý život žijí v ústraní, není možné ochočit. Jediným východiskem je návrat po kastraci zpět do místa odchycení, kde jsou zvyklé a kde také v drtivé většině mají své lidské ‚krmiče‘,“ popisuje Věra Ďurníková z městského útulku.
Volně potulující se kočky jsou potenciálním zdrojem parazitóz a infekčních onemocnění i pro ostatní zvířata.
„V ordinaci u sedmi z deseti domácích koček při preventivním vyšetření odhalíme videokamerou ušní svrab. Není výjimkou, že ho diagnostikujeme i u psů. Není bez zajímavosti, že pes má častěji blechu kočičí než psí. A blecha navíc slouží jako mezihostitel tasemnice,“ vysvětluje veterinář Pavel Stehlík.
Kočky mohou přenášet onemocnění i na člověka, stačí třeba jen to, aby si dítě na hřišti „pochutnalo“ na písku.
„Nejčastěji jde o toxoplasmózu, která u malých holčiček může způsobit neplodnost. Setkala jsem se s přenosem svrabu, je to svědivé, vysoce infekční kožní onemocnění,“ jmenuje mluvčí znojemské nemocnice Marcela Půčková.
Proti kočkám v horní části města proto bojují i pracovníci Městské zeleně.
„Pravidelně stříkají okolí dětských hřišť a pískovišť speciálním sprejem, který má kočky odpudit. V Pražské každý týden,“ sdělila mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.
Toulavé kočky často slouží jako médium pro infekční nemoci a podle toho i vypadají.
Zalepené oči, rýma a dýchací obtíže. To jsou příznaky infekcí označované jako kočičí chřipka a kočičí AIDS, které neočkované a oslabené kočky dál šíří ve vlastní kolonii.
„A jsme u začarovaného kruhu - dobře živená kočka se velmi dobře rozmnožuje, podvyživená a oslabená je rezervoár nemocí. Nejlepší řešení je odchyt koček, kastrace a znovu vypuštění do terénu,“ míní veterinář Stehlík.
Se zavedenou praxí se ale někteří milovníci koček nechtějí smířit.
„Bohužel je stále velké procento lidí, kteří nevidí v kastraci východisko ani řešení, domnívají se, že zákrok kočkám ublíží. Ale kastrované kočky mají v mnoha případech hodnotnější a kvalitnější život, obzvláště divoženky, které mohou rodit pět koťat i dvakrát ročně,“ upozorňuje Ďurníková z městského útulku.
