Zakladateli firmy Business Factory Karlu Tlusťákovi změnil život telefonát z Facebooku. Ale že mamutí firma z druhé strany Atlantiku volala, náhoda rozhodně nebyla.
Společnost, která je složená z nejlepších programátorů na světě, zaujalo, co několik kluků z Brna s jejich systémem dokáže udělat. Tlusťákova společnost se pak probojovala mezi 50 exkluzivních partnerů sociální sítě po celém světě, kteří pomáhají největším inzerentům co nejlépe cílit jejich reklamy na téměř 1,5 miliardy uživatelů Facebooku.
Co pro Facebook z Brna děláte?
Aby na Facebooku společnosti utrácely hodně peněz, logicky musí vidět, že jim reklama přináší zisk. Vše je přitom skvěle měřitelné. A firmy pečlivě zvažují třeba to, jestli je lepší Facebook, nebo Google. Facebook samozřejmě má nástroje, kterými si může i ten nejmenší inzerent nastavit, na koho chce své reklamy cílit tak, aby byly co nejúspěšnější. Ale pokud je někdo opravdu velký hráč a potřebuje hodně reklam, a navíc chce velmi přesně cílit, už to nezvládne udělat za pomoci nástrojů, které poskytuje Facebook každému. Potřebuje něco speciálního. Kdyby se ovšem Facebook každému velkému zákazníkovi takto individuálně věnoval, musel by mít hrozně moc lidí. Proto na to jde sociální síť jinak. Snaží se vychovat si partnery, kteří jeho klienty budou obhospodařovat sami. Ale i ti potřebují například podporu od programátorů Facebooku, takže ani těchto partnerů nemůže být příliš mnoho.
Karel TlusťákZaložil a vede brněnskou firmu Business Factory, která se jako první společnost ze střední a východní Evropy dostala do elitní padesátky partnerů Facebooku. Jako takzvaný Preferred Marketing Developer obsluhuje největší klienty sociální sítě, kteří platí za inzerci. Společnost zaměstnává zhruba čtyřicítku zaměstnanců a několik desítek spolupracovníků. Má pobočky v Dubaji a v Brazílii. Tlusťák vystudoval informatiku na VUT v Brně. Práci v IT dal přednost před kariérou pianisty. |
Vy v elitním klubu jste. Je to velká meta?
Z Česka kromě nás v takovém programu je už jen firma Socialbakers, které nedávno investoři dali půl miliardy korun. Oni jsou ale v jiném odvětví. Jsou na statistiky, my na reklamy. Partnerů na reklamy je po celém světě nejméně – zhruba padesátka, ale jsou pro Facebook nejhodnotnější. Z celé střední a východní Evropy jsme jediní. Naší konkurencí jsou většinou gigantické americké firmy, jako Adobe, Salesforce či Oracle.
Jak se tedy kluk z Brna stane exkluzivním partnerem Facebooku?
Ještě na gymnáziu jsem začal dělat weby a vyvinulo se z toho první podnikání. Soused chtěl spravit počítač, kolega od někoho potřeboval internetové stránky, známý zase chtěl grafiku. Pokračoval jsem s tím i na vysoké škole, ale zas tak moc dobře nás to neživilo, takže jsem u toho měl spoustu brigád a jezdil jsem každé léto do Anglie, kde jsem dělal všechno možné – od umývání nádobí až po nahánění tetřevů. Pak jsme se s přítelkyní rozhodli, že založíme jazykovku. Ta se celkem zajímavě rozrostla. Měli jsme zhruba dvacítku lektorek. Ale uvědomili jsme si, že v tomhle oboru nelze nějak výrazně vyrůst třeba do zahraničí. Studoval jsem na Fakultě informačních technologií VUT a v roce 2009 jsme tak nakonec založili firmu věnující se informačním technologiím. V asi pěti lidech jsme dělali trošku pokročilejší aplikace nebo webové stránky.
A jak vás napadlo, že budete cílit svým podnikáním na Facebook, který je pro většinu národa jen místem, kde hledají několikrát za den zábavu a odreagování?
Bylo to v roce 2011, kdy Facebook začal v Česku být více vidět. Tehdy se na něm ale nedalo nic moc vydělat, protože na sociální síti ještě příliš nefungovala reklama. Nebylo tudíž tak těžké stát se firmou, jejíž klienti utráceli na Facebooku z celého Česka nejvíce peněz. A tato náhoda nám výrazně pomohla. Získali jsme díky ní totiž programátorský přístup přímo do systémů Facebooku, který oni jinak příliš neposkytovali. Ale prostě jsme jim asi v tabulkách vyskočili jako největší v regionu, tak si řekli, že nám ho poskytnou. Podle mě tehdy nevěděli, co to Česko je, natož pak jak je velké. Zásadní zvrat přišel, když zazvonil telefon a na druhém konci byl Facebook.
Facebook je známý tím, že člověk z vnějšku téměř nemá šanci jeho zaměstnance kontaktovat. Bylo překvapení, že najednou volají oni vám, a to někam do České republiky?
Bylo to velké překvapení, protože tehdy byli absolutně nedostupní. Říkali, že se jim líbí čísla, za která můžeme, a chtěli by víc vědět o tom, jak jich dosahujeme. A zda bych odprezentoval v Londýně, co děláme. Já jsem si tehdy říkal, že to bude stejně nějaká blbina. Byl jsem na vážkách a zkoušel jsem, zda by to nešlo udělat třeba na dálku videohovorem. Ale člověk z Facebooku mi říkal, že důrazně doporučuje tam přijet. Tak jsem dorazil, a až teprve na místě jsem zjistil, jak velká a důležitá akce to je. Bylo tam opravdu hodně lidí. Všichni tam dorazili s načančanými obrovskými prezentacemi a videi. Já jsem neměl nic. Byl jsem tam sám. Ale ukázal jsem na počítači přímo konkrétní čísla a to, co děláme. A to zabralo. Do Londýna pozvali asi šedesátku firem a postupně vybrali jedenáct z nich, které se v březnu minulého roku dostaly do speciálního programu. A z těch se jedna či dvě měly stát právě jejich partnerem pro velké inzerenty. Neustále zvyšovali požadavky. Každý měsíc jsme létali do Dublinu či Londýna a museli jsme předvádět, co nového jsme pro Facebook udělali. Program měl končit v prosinci. A nám se ho už v listopadu podařilo dokončit, a tím jsme se probojovali mezi partnery.
A co máte na starosti?
Facebook hned řekl, dobře, a teď potřebujeme, abyste vyrostli. Pro představu – v České republice jsme trh těch největších hráčů, kteří utrácejí nejvíce na Facebooku, „sklidili“ za dva měsíce. Pracujeme například pro Slevomat, Mall.cz, Tesco, Alza.cz, Českou spořitelnu, GE Money Bank, Zoot.cz. Když má člověk za zády Facebook, tak nás přímo s klienty propojuje. Pokud mají pocit, že nějaká společnost může u nich utrácet více, zkontaktuje nás s nimi. Spolupráce s Facebookem je dokonce tak silná, že nám dává peníze, které můžeme investovat do expanze. A také nám doporučil zaměřit se na arabské země – Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Katar a také na Egypt. Takže jsme na začátku roku založili kancelář v Dubaji. Fungujeme samozřejmě i pro země Evropské unie. A pak také v Brazílii. Tam musím hodně lítat.
Podnikání pod mocnými křídly Facebooku zní jako idylka. Ale ono to pravděpodobně tak jednoduché nebude, ani když jste prošli jejich, tak přísným sítem…
Facebook očekává, že když začneme pracovat s klientem, který utrácí za reklamu nějaké množství peněz, tak začne peněz utrácet více. Ale abychom ho k něčemu takovému přiměli, musí samozřejmě onomu zákazníkovi reklama lépe fungovat a přinášet vyšší zisky. Pokud Facebook vidí stejná nebo dokonce klesající čísla, začne nás považovat za nekvalitní firmu. Navíc nejsme v Evropě jediní. Facebook podporuje mezi svými partnery zdravou konkurenci. Můžeme je porazit našimi zlatými českými ručičkami a tím, že jsme zapálenější a méně zkostnatělí než korporáty se stovkami zaměstnanců, které nám konkurují.
A jak zajistíte, aby vám svěření inzerenti lépe uspěli?
Například Česká spořitelna měla zájem prodávat hypotéky. My jsme za nimi přišli, že máme technologie, které jim umožní jejich nabídku zacílit opravdu jen na toho klienta, který ji potřebuje. To je obrovsky cenná věc, za kterou se v bankovnictví platí několik tisíc korun. Reklamní kampaň běžela tři týdny a díky ní uzavřeli hypotéky za zhruba 1,5 miliardy korun pro 1 600 zájemců. Jeden člověk je v přepočtu stál ani ne 150 korun. Spousta lidí Facebook podceňuje. Výhoda našeho nástroje ROI Hunter je v tom, že bere údaje z Googlu a používá je pro reklamy na Facebooku. Neděláme samotné reklamní kampaně. Jen poskytujeme velmi přesné nástroje, které je firmám umožňují dělat co nejlépe. Facebook o svých uživatelích ví strašně moc. Nejenom to, co si lidé do profilu vyplnili – tedy, že pocházejí z Brna a jsou ženatí. Ví i to, jak se na sociální síti chovají, což jsou nejcennější údaje. Lidé podle statistik tráví na Facebooku v průměru dvě hodiny denně. Po celou tu dobu jim sociální síť předkládá reklamu.
Někteří uživatelé takové postupy chápou jako narušení svého soukromí. Jak se na to díváte vy?
Facebook je pro uživatele zadarmo a musí nějak platit svůj provoz. Popsané vypadá jako nějaký zásah do soukromí, ale ve výsledku to vše pomáhá k tomu, aby uživatelé viděli reklamu, která je více zajímá. Získaná data o uživatelích si Facebook anonymizuje, takže zásah do soukromí konkrétního člověka je minimální.
