Píše se 29. březen 2012 a k brněnskému letišti se blíží jednomotorové letadlo Cirrus s označením OK-AER. Původně zde nemělo vůbec přistát. Ale pilot hlásí nouzový stav - pokles tlaku oleje v motoru.
Obsluha letového provozu alarmuje místní hasiče, kterým v takových případech předpisy velí do tří minut být na letištní ploše. Většina hasičů ve službě ovšem v tu chvíli kope základy pomníku před odbavovací halou. Na dráhu dorazí, až když už je letadlo na zemi. Naštěstí bez nehody.
Tento incident ovšem není výjimkou. Jak zjistila MF DNES, brněnské letiště, které Jihomoravský kraj nevypověditelnou smlouvou pronajal na 50 let soukromé firmě Letiště Brno rodiny Filipů a Šnajdrů, své hasiče běžně využívá třeba i k sekání trávy, zedničině nebo třeba rozvážení cestujících k letadlům. Navzdory tomu, že speciálně na chod zdejšího sboru hejtmanství od roku 2006 soukromníkovi poslalo dotace v celkové výši 26,6 milionu korun (více třeba zde).
„Na nějakém amatérském letišti je možné, že každý dělá všechno. Na mezinárodním, jako je to brněnské, by to určitě neměl být standard. Je evidentní, že tak šetří náklady,“ podivil se pracovní náplni podnikových hasičů letecký expert Martin Salajka.
Pracovním podmínkám hasičů na brněnském letišti se diví i mluvčí Letiště Václava Havla v Praze. „Hasiči musí vždy být k dispozici pro mimořádné události, což by v případě, že by někde s něčím pomáhali, nemuselo platit. Na práce na letišti máme samostatné oddělení,“ konstatovala mluvčí Marika Janoušková.
„Podle předpisů má v každou chvíli sedět na stanici nejméně šest hasičů. Často jsou tam ale jeden nebo dva, ostatní musí třeba zasypávat louže na parkovišti nebo sedět u odbavení nadměrných zavazadel,“ popsal jeden z hasičů. Informace potvrdili MF DNES i další zaměstnanci letiště. Nikdo z nich si nepřál uvést jméno, redakce je ale zná.
MF DNES oslovila ředitele brněnského letiště Tomáše Plačka, z jakých důvodů jsou hasiči ve službě využíváni na letišti k pomocným pracím. Místo odpovědi ovšem Plaček nejprve reagoval požadavkem, aby mu MF DNES sdělila své zdroje. Následně v odpovědích důvody přidělování práce zaměstnancům označil za vnitřní záležitost letiště.
„Podnik postupuje v souladu s předpisy, které se k dané problematice vztahují, má přijata potřebná organizační a technická opatření k zajištění požadované úrovně a akceschopnosti požární jednotky. Způsob, jakým podnik dosahuje a zajišťuje potřebnou úroveň činností, je komplexní odbornou problematikou, kterou nelze osvětlit formou otázek a odpovědí s MF DNES coby médiem všeobecného záběru,“ doplnil následně Plaček.
Kontrola v pořádku, ale prý jen se štěstím
Sbor hasičů zodpovědných za bezpečnost na letišti přitom zřizuje soukromá firma Letiště Brno, nikoliv Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. Kolegové z ostatních jednotek v kraji tak mohou jejich „nádeničině“ jen přihlížet. „Kontrolovat je nemůžeme. Jsou to podnikoví hasiči, tedy odlišný subjekt,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Budova brněnského letiště
A od celé záležitosti dává ruce pryč i kraj, kterému letiště patří. Dotazy se hejtman Michal Hašek (ČSSD) pokusil přesměrovat na svého náměstka Zdeňka Pavlíka (ČSSD). Sám odpověděl až po urgenci.
„Společnost Letiště Brno je na základě smlouvy o pronájmu provozovatelem letiště včetně hasičské záchranné služby. Způsob, jakým veškeré činnosti zajišťuje, je ve výlučné kompetenci provozovatele letiště a kontrola jeho činnosti nespadá do působnosti kraje, ale do kompetence příslušných státních orgánů,“ odpověděl Hašek.
Kontrolu na letištích, jako je to brněnské, provádí Úřad pro civilní letectví. Jeho pracovníci dokonce letos 9. dubna provedli po přistání v Tuřanech neohlášenou simulaci nouzového stavu.
„Dojezdový čas, použitá technika i postup hasičů byly v pořádku. Celkově kontrola bez závad,“ konstatoval Petr Navrátil, mluvčí úřadu. Podle samotných hasičů to bylo ale jen štěstí.
„Trefili se do dvaceti minut mezi odbavováním dvou letadel, kdy byli všichni hasiči na základně. Kdyby kontrola přišla o hodinu později, už bychom čas dojezdu nesplnili,“ dodal jeden z hasičů.
Nájemníci se sídlem v daňových rájích
O údajných problémech na letišti, kde si podle nich na pracovní podmínky stěžují i další zaměstnanci, ví i pracovníci opavského inspektorátu práce. Právě do Opavy podali zaměstnanci podnět, protože se obávali, že by v Brně nebyla zajištěna nestrannost úřadu. Protože se ale žádná oficiální kontrola ještě neodehrála, opavští úředníci nic komentovat nechtějí.
Pochybnosti vzbudil už samotný převod letiště ze státu na kraj a jeho následný pronájem bez soutěže firmě, již spoluvlastní Jiří Filip - stranický kolega a dobrý známý náměstka jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL). Ten byl v době podpisu nájemní smlouvy hejtmanem.
Dnes si tuřanské letiště pronajímá neprůhledný řetězec firem, který vede až do daňových rájů na Kypru a v Panamě (psali jsme o tom zde). Smlouva je podle právních expertů pro kraj téměř nevypověditelná.
Hašek přitom na podzim slíbil, že kraj provede audit smlouvy. Měl být hotový na jaře letošního roku. Doteď ale kraj výsledky neprezentoval. „Audit skončil v minulých dnech a nyní jej projednáme v orgánech kraje,“ dodal Hašek.
