Zdejší vědci se zapojili do dvou projektů v součtu za více než 1,5 miliardy korun. Spolu s padesátkou partnerů budou zkoumat, jak jízdní vlastnosti elektromobilů dostat na úroveň vozů se spalovacími motory.
„Jsou jedinou možností automobilového průmyslu, jak využít pro pohon aut obnovitelné zdroje. Stále ale mají různá omezení. Nové technologie v oblasti elektroniky, mikroprocesorů a algoritmů zvyšují naději, že se stanou běžným dopravním prostředkem,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Pavel Václavek.
Elektromobily zatím znevýhodňují dvě věci – vysoká pořizovací cena a krátký dojezd. Brněnský tým vědců se proto bude zabývat vývojem speciálních algoritmů, které umožní lépe hospodařit s elektrickou i tepelnou energií. Ve výsledku tak prodlouží dojezd, aby vozy mohly konkurovat klasickým automobilům.
Nyní vyráběné špičkové plně elektrické vozy ujedou za ideálních podmínek na jedno dobití zhruba 300 kilometrů. Když ale řidič zapne klimatizaci nebo topení, klesá dojezd třeba i na třetinu.
Město přemlouvá energetické firmy
Plán, jak přivést naprosto ekologickou dopravu do Brna, má vedení magistrátu. V uplynulých měsících vytipovalo ve městě dvanáct lokalit, kde by mohla být vždy dvě parkovací místa s dobíjecí stanicí uprostřed. Plán se ale zasekl hned v počátku.
„Aby celá věc měla smysl, měly by na místech být nejen přípojky, ale i rychlodobíjecí stanice. Jejich vybudování je však poměrně nákladné. Jednání s firmami ČEZ a E. ON o tom, že by je na místech zřídily, byť ne zadarmo, zatím k ničemu nevedla,“ uvedl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO). Firmy podle něj v tomto oboru nevidí prioritu.
I tak ale dobíjecích stanic v Brně přibývá. V lednu ČEZ otevřel takové zařízení v Černovické ulici. Další bude v Ostrovačicích na dálnici D1.
Oproti obyčejné zástrčce v garáži, kterou majitelé elektromobilů mohou také použít, mají rychlonabíjecí stanice výhodu. Osmdesát procent kapacity baterie dokážou doplnit za pouhých 20 minut místo několika hodin.
Na většině stanic je elektřina zadarmo
Firma E. ON už před pěti lety otevřela stanici na parkovišti Galerie Vaňkovka. O rok později vznikla další na brněnském letišti. Elektřinu si řidiči „natankují“ i v areálu brněnského výstaviště či v nákupním parku Avion. Na většině stanic je elektřina k dispozici zdarma nebo za symbolický poplatek.
„Na počet elektromobilů je v Brně dobíjecích stanic dostatek a přibývají. Na druhou stranu zatím nejsou na každém rohu jako například ve Vídni. Jsou tu čtyři rychlonabíjecí stejnosměrné stanice, což je více než v Praze. Sedm stanic pro středně rychlé. Ale chybí tu pomalé nabíjení na městských parkovištích jako ve Vídni nebo Linci,“ popsal šéf Asociace elektromobilového průmyslu Jaromír Marušinec z Popovic u Brna, přední propagátor elektromobilů v Česku.
Po elektromobilech se začínají poohlížet i podnikatelé. Doručovací společnost TNT je už od dubna po dvou letech testování používá pro rozvoz svých zásilek po Brně.
„Kromě ekologického provozu nám elektromobily v budoucnu umožní zajištění služeb pro zákazníky i v centrech měst. Očekáváme totiž, že se tam radnice budou snažit regulovat provoz, aby snížily emise,“ popsal už dříve generální ředitel TNT pro Českou republiku Miloš Malaník.
Brno má přitom v oblasti elektromobilů svou historii. Vědci tu už na začátku 70. let sestrojili první český elektromobil nazvaný EMA 1. Dnes je vystavený v brněnském technickém muzeu.
O deset elektromobilů se lidé podělí
Kdo chce elektromobil ve městě používat, nemusí jej hned kupovat, stačí si ho vypůjčit. „Elektromobilů máme deset. Zatím jedeme v testovacím provozu. Během čtrnácti dnů začneme auta půjčovat veřejnosti,“ uvedl předseda představenstva společnosti Emuj Michal Janeček.
Díky elektromobilům a sdílení aut lze podle něj snižovat znečištění ovzduší, se kterým má Brno dlouhodobě problémy.
Například limity prachu, jehož původcem je právě z velké části automobilová doprava, by město mělo podle hygienických norem překročit maximálně po 35 dnů v roce. V Brně tato kvóta padla už v březnu.
Podle zahraničních zkušeností dokáže jedno sdílené auto nahradit v ulicích 9 až 13 vozů.
