Mnohem hodnotnější je třeba muzeum kol v holandském Nijmegen, ale to je zacílená pouze na raritní stroje do roku 1900 a nemapuje novější vývoj.
„Přidejme k tomu výstavu litografií či kol s dřevěným rámem, sbírku silničních kol či vývoj kol horských a máte jedinečné světové muzeum v Boskovštejně,“ popisuje.
Magnetem je speciál Eddyho Merckxe
Muzeum neukazuje jen historii jízdního kola od jeho prvopočátků, roku 1817, do dnešních časů, ale přibližuje i různá období vývoje a následně i nové trendy ve vývoji jízdních kol a cyklistiky.
Exponáty v muzeu jsou zapůjčeny z několika soukromých sbírek od nás i ze zahraničí. Magnetem je třeba speciál legendárního Eddyho Merckxe (bývalý belgický profesionální cyklista. Je považován za jednoho z nejlepších světových cyklistů všech dob. Znám byl i pod svoji přezdívkou „Kanibal“ – pozn.).
„Kolo s nálepkami Merckx ale není z jeho dílny. Když na něm jezdil Chris Boardman byl totiž Merckx již sponzorem týmu, proto ty nápisy na kole, ač ho vyrobila firma Lotus,“ vysvětluje kurátor. Jak říká, každý návštěvník si najde jako největší lákadlo něco jiného.
Otevřeno je celoročně od pondělí do neděle
„Pro mě osobně jsou tam zajímavější kola Caminade Caminargent, Tandem tricykl Gormully and Jeffery, největší vystavená sbírka litografií s tematikou kol na světě nebo exkluzivní kolekce kol s dřevěným rámem,“ vyzdvihuje Šírer.
Návštěvnost za pár měsíců podle něj byla uspokojivá. Ale myslí si na vyšší čísla. A to vzhledem k rozšiřování muzea i dalším aktivitám – půjčovně kol, testovacím dráhám, úschovně kol a dokonce ubytování s restaurací.
„Vše je bohužel závislé na financích, jednáme o dotacích s krajem, uvidíme,“ povzdychl si kurátor.
Od nápadu k realizaci byla dlouhá, asi desetiletá cesta, měnilo se umístění muzea a výběr sběratelů. V muzeu jsou k vidění i kola vojenská, cestovní, dětská či elegantní dámská. Otevřeno je tady celoročně od pondělí do neděle vždy od desíti hodin ráno do pěti hodin odpoledne.
