Primátorem byl tehdy Richard Svoboda (ODS) a Brno jen snilo o vědecké budoucnosti, protože ještě neexistoval bohunický kampus ani jiná centra. Náměstí Svobody teprve čekala rozsáhlá oprava. Po dekádě se změnilo mnohé, něco ale zůstalo při starém. Třeba snění o hokejovém a fotbalovém stadionu nebo koncertním sálu. Velkolepé sliby politiků se totiž časem střetly s nedostatkem peněz i snah je opravdu dotáhnout do konce.
Moderní stadiony a sportoviště
Rok 2005: V hokejové hale za Lužánkami Kometa nehrála od roku 1998, vedle dál chátrá fotbalový stadion, kde poslední ligový zápas diváci viděli v roce 2001. Ale politici a investoři neustále mluví o tom, že sportovní středobod Brna obnoví. „Postavíme nový fotbalový stadion, s vyhřívaným trávníkem, třiceti tisíci místy a zastřešeným hledištěm. Místo zimního stadionu bude víceúčelová hala,“ hlásá náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS). U plaveckého stadionu má podle něj vzniknout akvapark.
Dvě hokejové plochy pro výchovu mládeže mají dle plánu hokejisty Patrika Eliáše už za rok vyrůst naproti hotelu Boby. „Velký“ hokej se má hrát v opraveném Rondu. Starosta městské části Brno-Žabovřesky Aleš Kvapil prosazuje proměnu břehů Svratky na pás sportovišť pro golfisty nebo vodáky.
A Brňané po moderních sportovištích lační. „Určitě by v Brně za deset let neměly chybět nové stadiony,“ odpovídal například v anketě MF DNES tehdejší hráč Zbrojovky Petr Švancara.
Dnes: Švancara v roce 2005 ještě netušil, že právě on svou velkolepou rozlučkou s kariérou za Lužánkami odstartuje fanouškovskou mánii, která po letech slibů usiluje o nový fotbalový stadion. Nápadu je nakloněn i magistrát, jenž vytvořil realizační tým projektu. Ve hře je pořád letitý návrh architekta Petra Hrůši. Vynořily se i zahraniční soukromé firmy, které mají zájem arénu postavit a provozovat. Kdo vše nakonec zaplatí, ale stále není jasné. Primátor Petr Vokřál (ANO) tvrdí, že bude rád, když do konce volebního období dotáhne stadion do představební fáze.
Myšlenky hokejové haly se ujala Kometa. Extraligu chce namísto zrekonstruovaného Ronda dál hrát za Lužánkami. Projektantská firma A Plus už nový stadion na místě toho strženého namalovala. Pojmout má 12 tisíc lidí. A stavět ho klub chce ve spolupráci s finanční skupinou DRFG za soukromé peníze.
„Je načase, aby Kometa byla v této snaze tahounem. Nechceme ale vytvořit projekt, který hodíme jako balvan na město, a říct magistrátu: vytáhni peníze z rozpočtu, protože my chceme hrát hokej v novém,“ řekl MF DNES před časem šéf Komety Libor Zábranský. Teď bude jednat s městem, které má poskytnout pozemky. Pokud vše půjde dobře, hala může stát za tři roky. Výkopem snah budou lednová utkání pod širým nebem na místě budoucího stadionu.
Tréninkové haly sice naproti Boby stojí, ale Eliáš z nich vycouval. O akvaparku už nikdo nemluví. Na rýsovacím prkně je ovšem univerzitní bazén v bohunickém kampusu. To Aleš Kvapil svůj projekt Svratecké údolí nedotáhl. Kvůli korupční kauze skončil ve vězení.
Koncertní síň
Rok 2005: Město je ochotné dát na nový koncertní sál 200 milionů korun, na zbytek hledá investora. Podle šéfa Filharmonie Brno Bohuše Zoubka by se investice měla zaplatit ze dvou třetin z veřejných peněz a dotací. „Investoři už jsou na obzoru,“ tvrdil tehdy Zoubek.
Dnes: Předchozí vládnoucí koalice ODS a ČSSD připravila první etapu výstavby Janáčkova kulturního centra. Byl to ovšem pouze „krycí název“ pro podzemní parkoviště, na kterém by jednou koncertní sál mohl vyrůst. Na konkrétnější plány chyběly peníze.
Nový primátor Vokřál v říjnu oznámil, že vedení města chce zahájit stavbu sálu mezi Besední a Veselou ulicí hned po dokončení garáží. Ty se začnou stavět na začátku příštího roku. Janáčkovo kulturní centrum vyjde po zpřesnění investičního záměru nakonec na 1,3 miliardy korun a podle plánu Vokřála má být hotové za čtyři roky. Kde na to Brno najde peníze, ale není zcela jasné. Město plánuje dát 600 milionů, zbytek má jít ze státního a krajského rozpočtu.
Nové vlakové nádraží
Rok 2005: Přesun nádraží podává vedení města v čele s ODS jako blízkou jistotu. „Na rok 2006 má stát na železniční infrastrukturu vyčleněno devět a půl miliardy, ty peníze by mohly přijít do Brna,“ vysvětluje primátor Richard Svoboda. Celkem má projekt stát 18 miliard korun. Odpůrce přesunu odráží primátor s tím, že v případě pouhé rekonstrukce by Brňané žili v centru patnáct let na staveništi. Na další využití secesní budovy současného nádraží tak vypíšou „ideovou soutěž“ a kolejiště před ní promění v park. A poblíž nového železničního uzlu také vznikne moderní autobusové nádraží, které nahradí Zvonařku. První vlaky a autobusy z nových budov vyrazí v roce 2016.
Dnes: Rok 2016 Brňané přivítají už v pátek a nic nenasvědčuje tomu, že nové nádraží v nejbližší době využijí. Mezitím vyšlo najevo, že budovu toho starého i mnohé pozemky zamýšleného Jižního centra, které má vzniknout přesunem nádraží, ovládají firmy spřízněné právě s ODS a ČSSD.
Debaty se ovšem vrátily do bodu, kdy se odpůrci a příznivci přesunu znova překřikují, která z variant je lepší. Více než 90 let se tak jen mluví a plocha před nádražím zůstává ostudou Brna, kterou mnoho cestujících spatří z celého města jako první. Ani nynější magistrátní koalice ANO, lidovců, zelených a Žít Brno není v názoru jednotná. Nejhlasitější je však náměstek za zelené Martin Ander, který je jedním z odpůrců přesunu.
Při podzimních krajských volbách navíc Brňané půjdou k referendu, ve kterém mohou o poloze nádraží hlasovat. Stát už do plánů na možné stěhování nasypal přes půl miliardy korun. Dalších dvacet milionů nyní utratí znovu za studii proveditelnosti, která má Správě železniční dopravní cesty říct, zda se vyplatí železniční uzel stěhovat. Právě ona, nikoliv magistrát, je totiž investorem případné stavby.
Oprava náměstí Svobody
Rok 2005: „Stavební ohrady, řinkot sbíječek a obří jeřáb na místě jednoho z domů,“ popisuje příloha MF DNES střed Brna roku 2005. A politici v ní obratem slibují, že náměstí v nejbližších letech pokryje nová dlažba bez obrubníků, stromořadí s lavičkami a zaplní se i letitá proluka po někdejším funkcionalistickém domě JEPA, který byl kvůli špatné statice stržen v roce 1988 a od té doby zela mezi budovami na centrálním náměstí díra. Stavba se má jmenovat Amadeus.
Dnes: Dům architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře se jmenuje Omega kvůli propojení s pasáží Alfa. Po počátečních kontroverzích po otevření v roce 2006 si lidé na moderní architekturu vedle historického domu u čtyř mamlasů zvykli.
Jednolitá dlažba na náměstí Svobody se stala snad nejvýraznějším mementem éry primátora Richarda Svobody (ODS). Se stromořadím to ovšem nevyšlo. Střed Brna tak od té doby připomíná spíše přistávací plochu než místo, které láká lidi k odpočinku. A svůj podpis zanechal na „Svoboďáku“ v roce 2010 i Svobodův nástupce Roman Onderka (ČSSD). Za 12 milionů korun tam nechal umístit od té doby vysmívaný časostroj. Kvůli tvaru mu ovšem Brňané obratem začali přezdívat falus nebo obří vibrátor.
Brno - centrum vědy
Rok 2005: „Brno bude hrát podobnou roli jako Silicon Valley ve Spojených státech, kam se soustřeďují přední technologické společnosti světa. Masarykova univerzita, která již předstihla České vysoké učení technické v Praze, předstihne před rokem 2015 i Karlovu univerzitu a bude nejvyhledávanější vysokou školou v České republice. V Brně poběží výroba robotů a kmenových buněk, město se bude podílet na výrobě přístrojů pro kolonizaci Měsíce,“ prorokuje prezident High-tech asociace Bohumír Štědroň. A Karel Tuza z firmy A Plus nakreslil rozsáhlý kampus, který se má v Bohunicích stát plnohodnotnou univerzitní čtvrtí města.
Dnes: Kampus po jedenácti letech budování stojí. Na ploše více než třiceti hektarů za částku přes pět miliard korun vyrostl unikátní mix univerzitní medicíny, přírodovědy a sportu s nákupním centrem, restauracemi a výzkumným centrem CEITEC. Kampus Brnu závidí vědci po celé republice. Stejně jako ICRC v nemocnici u sv. Anny.
Data statistiků navíc ukazují, že v Jihomoravském kraji vydávají firmy i veřejné instituce v poměru k HDP zdaleka nejvíc peněz v Česku. Zda svou roli Silicon Valley střední Evropy obhájí, se ovšem rozsekne až v následujících letech. Doteď se bádalo hlavně za miliardy Evropské unie. Jejich příliv teď postupně ustane. Vědci tak hledají způsoby, jak své objevy „prodat“ a vydělat si na sebe.
