Poslední nábor brněnských strážníků skončil katastrofálně. Uchazeči se zadýchávali u kliků a dřepů, testy zvládlo jen osm lidí. Městská policie chce ty schopnější motivovat 30 tisíci korunami.
Vedení města přislíbilo, že letos zvýší kapacity o padesát nových pochůzkářů. Jenže schopnější zájemci často raději upřednostní službu u hasičů nebo státní policie, kterou považují za společensky prestižnější. Městská policie proto vymyslela nový způsob, jak jejich uvažování změnit a nalákat je k sobě. K příspěvku na stravování a dopravu přidala odměnu 30 tisíc korun.
„Částku budou nováčci čerpat postupně. Pět tisíc korun získají, jakmile se z nich stanou strážníci, tedy přibližně tři měsíce po nástupu. Dalších deset tisíc po uzavření pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Zbylých patnáct dostanou po tisícikoruně v každé z následujících výplat,“ informoval mluvčí městské policie Jakub Ghanem.
Příspěvek až do odvolání
Zavedení příspěvku pro nové strážníky vyjde přibližně na 1,5 milionu korun. „Peníze dáme z vlastních zdrojů určených na personální výdaje, není tedy nutné jakékoli navyšování rozpočtu. Navíc se vše rozloží přibližně do dvou let, nejde tak o zásadní zátěž pro hospodaření městské policie. Příspěvek budeme nabízet do odvolání. Benefit se vztahuje již i na strážníky, kteří vzejdou z aktuálního čekatelského kurzu mezi lednem a březnem letošního roku,“ vzkázal Ghanem.
Zmírňovat náročnost fyzických testů se městská policie nechystá. Podle Ghanema totiž nemá strážník v popisu práce pouze dávat „botičky“ na auta, ale řeší mnohem náročnější konfliktní situace. „Musí mít dobrou fyzickou kondici, protože lidé jsou čím dál agresivnější,“ podotkl Ghanem.
Nábory pořádají několikrát ročně i republikoví policisté a také mají velké procento odpadlíků. Na druhou stranu se k nim ale hlásí více lidí než ke strážníkům, a tak si můžou vybírat. Kromě fyzických a psychologický testů navíc uchazeči tráví dva dny ve výcvikovém kempu, kde se například zjišťuje, jestli jsou odolní vůči frustraci. „Minulý rok se přihlásilo do náborů v kraji 1 100 lidí, zkoušky zvládla desetina z nich,“ sdělila jihomoravská policejní mluvčí Petra Ledabylová.
Neuplavou ani sto metrů
Nové členy průběžně hledají také jihomoravští hasiči. Ani oni nemají nouzi o uchazeče. Navíc vypisují přesný počet míst, který potřebují obsadit, takže často nevezmou ani toho, kdo testy projde. „Minulý rok jsme měli 325 žadatelů a přijali jsme 19,“ poznamenal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Problém s nedostatkem schopných uchazečů neřeší jen městská policie, ale paradoxně i Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde studují budoucí záchranáři, učitelé tělocviku nebo kondiční trenéři. O nesoudnosti některých zájemců svědčí fakt, že u přijímaček nezvládnou uplavat ani sto metrů. „Někdy je musíme zachraňovat, protože se po pěti metrech topí,“ přiblížil děkan sportovní fakulty Jiří Nykodým.
Zároveň tvrdí, že špatná fyzická kondice je celospolečenský problém, lidé se totiž podle něj málo hýbou. „Druhý fenomén je osvobozování z tělesné výchovy. Lékaři a rodiče napíší omluvenky asi třiceti procentům dětí. Přijdou tak o základní pohybové návyky, které se učí alespoň ve škole, když už to nemají v rodině,“ posteskl si Nykodým.
Za dob své školní docházky si nepamatuje, že by děti nosily takové množství omluvenek. „Klik a dřep musí ovládat každý. Nevím, kam by měla jít hranice toho, co je člověk schopný zvládnout,“ míní děkan. Doufá, že se situace v budoucnu zlepší. „O zdravém životním stylu a sportu se v poslední době hodně píše. Řada lidí i kvůli tomu zase začíná sportovat,“ poznamenal Nykodým.
