Vzrostlé stromy, lesní pěšiny, občas průhled přes louku. Podobu anglického lesoparku vtiskli zahradníci okolí zámku ve Valticích za knížete Jana II. z Lichtenštejna. Tedy zhruba před 150 lety. O jeho dřívější podobě je toho ale známo jen málo. Rozluštit tajemství teď památkářům pomůžou nově objevené plány z archivu šlechtického rodu.
Zatím nejstarším zobrazením parku je obraz od Franze Bauera z poslední čtvrtiny 18. století. Za zámkem na něm stojí fontána obklopená sochami, od ní se táhnou souměrné obrazce travnatých ploch a živých plotů vyšperkovaných kamennými vázami.
„Tento obraz byl ovšem doposud považován za invenci autora,“ vysvětluje Michal Tlusták z valtického zámku.
Teprve nedávno objevené plány z počátku 19. století ujišťují památkáře o opaku. Jsou důkazem o mnohem romantičtější podobě valtického parku, než je ta dnešní.
„Pravidelná geometrická zahrada s fontánami, sochami a drobnými stavbami připomínala spíše současnou podobu parku v nedaleké Lednici,“ popisuje Tlusták z nákresů, které pojímaly okolí zámku ve zdobném francouzském stylu.
Do Valtic se plány dostaly díky týmu z organizace Princely Collections, která se ve Vídni stará o lichtenštejnské sbírky. Mapy objevené v knížecích archivech poslali valtickým památkářům s tím, zda neumí jednotlivé části identifikovat.
Na nákresech architektů je podle Tlustáka zajímavé právě to, že potvrzují dosud podceňované zobrazení od Bauera.
„Jeho obrázek byl natolik neuvěřitelný, že nebyl brán příliš vážně,“ tvrdí Tlusták. Nic totiž nenasvědčovalo tomu, že by někdy v parku stály hradby, fontánky a romantické stavby, které zobrazoval. „Ani archeologické průzkumy za zámkem, které se v minulosti dělaly, žádné důkazy nenašly,“ podotýká Tlusták.
Sedm metrů pod povrchem
Proč tomu tak bylo, objasnil až předloni rozsáhlý archeologický průzkum při rekonstrukci barokního divadla a zámecké jízdárny.
„Ukázalo se, že původní terén zámecké zahrady je až sedm metrů pod tím stávajícím. Nikdy dříve se nekopalo dost hluboko,“ zdůrazňuje Tlusták, že důkazy o dávné podobě parku jsou hluboko pod zemí.
Pro správu valtického zámku jsou nově nalezené dokumenty zásadním objevem. Ve spolupráci s odborníky z Vídně totiž mohou seskládat mozaiku, která konečně osvětlí, jak park skutečně původně vypadal. Kombinace terénních průzkumů z Valtic a písemných záznamů například z účetních knih z vídeňských archivů by mohla prokázat, jaké byly tehdejší představy knížecích architektů.
Zatím je totiž informací poměrně málo. „V poslední době se tomu ale intenzivně věnujeme,“ říká Přemysl Krejčiřík, zahradní architekt a znalec Lednicko-valtického areálu, který právě kvůli historickým podkladům k parkům absolvoval ve Vídni studijní pobyt. Podle něj se čas od času najde i kuriozita, která minulost parku dokládá. Nedávným nálezem byly třeba plány, které archiváři objevili díky tomu, že do nich byla zabalená kniha.
Padací most s vodním příkopem
Lesopark kolem valtického zámku je ve srovnání se sousední Lednicí zatím návštěvníky opomíjený. Velkou měrou k tomu přispěl fakt, že jeho část byla dlouhá léta nepřístupná. Prostorem totiž procházelo hraniční pásmo.
Přitom v sobě skrývá nejedno zajímavé tajemství. Málo se například ví, že zde stával padací most s vodním příkopem. Za Žabím sklepem rostl ovocný sad a v místě dnešního amfiteátru měla knížata vinohrad. Stejně jako v sousední Lednici, i ve valtickém parku byl ozdobou půvabný čínský pavilon. Knížata orient táhl. Dokazuje to i půdorys části zahrady u kilometr vzdáleného zámečku Belveder, který připomínal sedícího Buddhu.
