„Romští rodiče si uvědomují význam vzdělání a protože často sami nedokážou svým dětem pomoct či poradit, využívají doučování u nás,“ popisuje Alica Sigmund Heráková z Muzea romské kultury.
Právě tato organizace před dvanácti lety s doučováním začala, dnes už se dovzdělávání dlouhodobě věnují další tři větší neziskovky. Zájem je takový, že děti - ze základních i středních škol - se musí zapisovat do pořadníků a čekat, až na ně přijde řada, protože dobrovolníků je pro tuto službu nedostatek.
Rodiče chtějí, aby se děti uplatnily
Rodiče chtějí, aby se jejich děti v životě lépe uplatnily. „Synovi to nešlo ve škole. Chci, aby z něho něco bylo, až vyroste, ale doma se nemá kde učit a dělat si úkoly,“ popsala Lucie, matka čtvrťáka, který chodí na doučování do muzea třetím rokem.
Chlapec má v budově v Bratislavské ulici k dispozici stůl, počítač, psací potřeby, knihovnu a klid.
„A hlavně dobrovolníky schopné dětem pomoci a vysvětlit látku, které nerozumí,“ říká ředitelka muzea Jana Horváthová.
Momentálně pomáhají šedesáti dětem. Zdarma je učí kolem čtyřiceti dobrovolníků, většinou studentů a absolventů vysokých škol, převážně pedagogické a filozofické fakulty. Ale muzeum jich shání víc, protože dalších 20 dětí by stálo o vylepšování především češtiny, matematiky a angličtiny.
Horváthová doplnila, že větší zájem je také díky dlouhodobé práci muzea, které si získalo důvěru rodičů.
Nejde jen o propadlíky
Větší zájem o vzdělávání zaznamenávají i další tři velké brněnské neziskové organizace pracující s Romy.
„Máme 20 dětí ze základní školy, které chodí po asi pětičlenných skupinkách. V tuto chvíli je kapacita plná, přičemž zájem je trvale vysoký,“ sdělila Petra Borovičková z IQ Roma servis.
Podle ní se doučování účastní i děti, které nepropadají či nemají větší problémy, ale chtějí být ve škole lepší a mají o předmět zájem.
Dalších 50 studentů středních škol dochází v rámci programu Gendalos. „Jsou ze všech typů škol, převažují spíše maturitní obory,“ popsala Klára Hamplová z IQ Roma servis.
Dodala, že velká část studentů má potíže jen s konkrétním předmětem, ne s celým učivem. Řeší s nimi také přestupy jinam nebo problematické situace ve škole i mimo ni.
„Chceme, aby se jim na škole líbilo a chtěli tam zůstat,“ řekla Hamplová. Zdejší program funguje třetím rokem a zájemců je víc, než mohou zvládnout.
S doučováním počítá i nová strategie města
Jana Břenková, vedoucí nízkoprahového centra pro děti a mládež na Hvězdové ulici, které provozuje romské středisko DROM, říká, že jen od začátku roku navštívilo doučování asi 50 klientů. „Devadesát procent z nich chodí na základní školu,“ dodala.
Podle ní je jejich největší motivací zlepšení prospěchu kvůli dokončení školy. „V některých případech jde také o lepší známky kvůli přijímacím zkouškám na střední školy. Je to individuální, ale naše zkušenost je taková, že se vnímání hodnoty vzdělání u našich klientů změnilo. Uvědomují si vztah mezi ním a lepším zaměstnáním,“ popsala Břenková trend, který potvrzují i další odborníci.
Od loňského roku se navíc mohou ve škole zlepšit také děti z ubytoven - doučovat je chodí pracovníci zařízení Ratolest. A k nim do centra Pavlač ve Vranovské ulici zase přichází skoro 70 dětí.
Doučování a lepší přístup ke vzdělání pro sociálně slabší je jedním z bodů nové sociální strategie města. Ta počítá s miliony korun, které na dovzdělávání pošle školám i neziskovkám. Dokument byl schválen před dvěma týdny, začít by se mělo od příštího roku.
„Pokud se s těmito dětmi naučíme pracovat, bude to přínosné pro všechny,“ řekl už dříve zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno).
