Obchůdek, v němž bylo u trolejbusové zastávky na Americké třídě zlatnictví chorvatských majitelů, už dávno neexistuje. Nic ho ani nepřipomíná. Přesto právě v několika metrech čtverečních prodejny a pak na chodníku před ní vyhasly rukou vraha dva lidské životy.
Zabiják vešel do zlatnictví 19. ledna 2002 kolem desáté hodiny dopoledne. Obchod byl otevřený asi hodinu. Vraždu bezmocně sledovala žena, která si ve výloze prohlížela vystavené šperky. „Viděla jsem prodavačku. Rozhazovala ruce a z úst jsem přes sklo výlohy odezírala, jak říká: ‚Nemám, nemám!‘ Bylo to hrozné,“ popisovala svědkyně později.
Střela prodavačku zasáhla do hlavy, sesula se na podlahu. Žena na chodníku začala křičet. Muž s kloboučkem na hlavě vyšel z obchodu a svižnou chůzí vyrazil směrem k řece.
Na trolejbusové zastávce u obchodu se srazil s osmapadesátiletým škodovákem. Vrah nečekaně zvedl pistoli a muže střelil do hlavy. Smrtelně zraněný padl na chodník, vrah se nezastavil. Zahnul do Martinské ulice. Na jejím konci, v křižovatce s Kopeckého sady, jeho stopa zmizela.
„Co přesně se v obchodě stalo, ví jenom vrah. Prodavačka už nám bohužel nic neřekne,“ řekl pár hodin po činu tehdejší šéf plzeňských kriminalistů a vyšetřovatelů Josef Chyba. Prodavačka zemřela v nemocnici dvě hodiny po činu. Střelec ze zlatnictví nic neodnesl.
Policistům se hned přihlásily desítky svědků. V Martinské ulici ležel klobouček, o kterém pátrači soudili, že ho měl pachatel na hlavě. Našli i kabát. Navíc v záznamech městského kamerového systému objevili čtvrt hodiny před vražděním muže ve stejném oblečení, které popsali svědci, jak přechází silnici po nedalekém přechodu. Záhy policejní kreslíři vytvořili na základě výpovědí identikit s možnou podobou tváře pachatele.
Ozvaly se stovky lidí, mnoho stop však bylo falešných
Vypadalo to, že dopadení dvojnásobného vraha nemůže trvat dlouho. V prvních týdnech se policistům ozvaly stovky lidí. Někteří ale zavedli policisty do slepých uliček. Jiní, jak vyplynulo, dávali pátračům tipy na osobní nepřátele, se kterými si tak chtěli vyřídit účty.
V prosinci 2002 policisté v Praze zatkli šestačtyřicetiletého taxikáře, kterého podezírali z brutálního činu. Před soudce ho eskorta přivezla spoutaného a s kuklou na hlavě. Tento muž už v roce 1981 přepadl čerpadláře, zranil ho třemi výstřely. Přepadený tehdy přežil a pachatel šel do vězení za pokus o vraždu, díky amnestii se dostal na svobodu o několik let dřív.
Až později vyšlo najevo, že policisté tohoto pražského taxikáře vytipovali jako jednoho z možných podezřelých už asi dva týdny po plzeňské dvojnásobné vraždě. Odposlouchávali telefon jeho přítelkyně, protože podezřelý svůj neměl, nasadili na něj i tajné agenty. Tak se dozvěděli o přepadení zlatnictví ve východních Čechách, spáchaném asi měsíc po plzeňském mordu.
Při zkoušce pes označil pach zatčeného jako totožný s tím, který cítil z pachové konzervy, v níž byl vzorek z kloboučku. Podle kriminalisty tento důkaz s pachovou stopou pes opakoval dokonce pětkrát.
Hlavní trumf ale vyšetřovací tým zklamal. Z částí vlasů, které se podařilo technikům zajistit na nalezeném kloboučku, se nepodařilo určit DNA nositele, tedy vraha.
„Ten klobouček jsem na hlavě nikdy neměl. Pokud bych byl odsouzen na základě této pachové stopy, zajímalo by mě, kdo ponese vinu za justiční omyl, až bude dopaden skutečný vrah. Pes, nebo člověk?“ prohlásil pak zatčený.
Soud se případem zabýval více než rok. Plzeňští soudci dospěli k přesvědčení, že taxikář z Prahy je vrahem z Americké třídy, a poslali ho do vězení na doživotí. „To je strašné,“ prohlásil nahlas odsouzený, když se s advokátem rychle domlouvali na okamžitém podání odvolání.
O pár měsíců později odvolací soud rozsudek zrušil. Podle názoru pražských soudců důkazy ve spisu na odsouzení nestačily. Nejste vrah z Americké, řekli mu soudci. Ale domů taxikáře nepustili. Za přepadení zlatnictví ve východních Čechách ho poslali do vězení na 11 let.
Kriminalisté jsou přesvědčeni, že pro objasnění případu udělali, co mohli, a i nadále průběžně pátrají po drobnostech, nějakém detailu, který by mohl vést k definitivnímu vyřešení děsivé dvojnásobné vraždy. Rodina zavražděné prodavačky nyní vzkázala, že se k případu nechce vyjadřovat.
