Mozky z Brna táhnou celý kraj. Je jich ale málo, shodují se experti

Evropské Silicon Valley. Tak se díky množství celosvětově úspěšných technologických firem přezdívá jižní Moravě. Kraj je první z celého Česka v investicích do technologického výzkumu a předhonil i Prahu. Podle odborníků je tohle označení nepřesné. A to je dobře.

„Brno není a nebude Silicon Valley. Region v Americe stahuje lidi z celého světa. Vybudovali si globální image. Přitom je tam ale vlastně nejhorší podnikání na světě. Vysoké daně, měsíčně tam jeden programátor stojí v přepočtu i více než tři sta tisíc korun,“ řekl Václav Muchna z firmy Y Soft, jedné z brněnských technologických hvězd.

„Tady v Brně je průměrný plat programátora kolem 45 tisíc,“ vysvětloval šéf firmy, která vznikla v moravském městě a dnes má šestnáct poboček na pěti kontinentech, v nichž vyvíjí a prodává unikátní řešení pro tisk.

Právě levnější pracovní síla než na Západě je podle Muchny i dalších expertů, kteří se ve středu sešli na konferenci Výzvy regionu, kterou uspořádala pro přední postavy jihomoravského byznysu i místní správy mediální skupina MAFRA - vydavatel MF DNES a iDNES.cz, silným trumfem. Právě ten může kraj dál hnát dopředu a umožnit mu stavět na technologiích.

Takové směřování přitom dává jižní Moravě zásadní výhodu do budoucna.

„Je známým faktem, že ekonomický cyklus postihuje ve větší míře průmyslová odvětví než služby. Menší orientace krajské ekonomiky na průmysl učiní do budoucna její výkon stabilnějším. Z pohledu žebříčku krajů podle HDP na obyvatele si JM kraj v roce 2014 s přehledem držel druhou příčku. Co na první pohled nevidíme, že se na ni dostal teprve v roce 2009. Před finanční krizí před ním stály na průmysl orientované kraje Středočeský a Plzeňský,“ upozornil v exkluzivní analýze kraje pro MF DNES hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

1. výzva - Přilákat schopné

Technologické firmy nemůžou fungovat bez kvalifikovaných zaměstnanců. A právě přilákat a udržet v Brně takové lidi bude v následujících letech jednou z největších výzev. Podle statistik je v Brně na 70 tisíc studentů, z toho 50 tisíc je přespolních. A spolupráce firem s lidmi už na škole je nyní samozřejmostí. Jen lidé z Y Softu vedou desítky diplomových prací. Přesto to nestačí.

„Zásadně nám chybí zaměstnanci. Jen nyní hledáme 45 programátorů. Potřebujeme je teď. Ne za pět let, až vystudují,“ dodal Muchna, který řešení vidí v cizincích. Y Soft už plánuje přes pobočku na Ukrajině lákat programátory do Brna.

2. výzva - Lepší místo k žití

Talenty z Česka či zahraničí ale Brno těžko naláká bez dobré infrastruktury. A tady má město podle byznysmenů mezery. Pořád nestojí dálnice na Vídeň, která nemůže začít vznikat bez krajského územního plánu. A ten stále není schválený. Město a kraj zkoušejí propojit více se světem brněnské letiště. Díky tomu létá šest dnů v týdnu linka do Mnichova.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

A komplikovaná cesta je po železnici. Ta končí na zdevastovaném brněnském nádraží. Vědomy jsou si toho i České dráhy.

„Na staré nádraží se více spojů už prostě nevejde. A poptávka po nich je přitom velká,“ uvedl člen představenstva Českých drah František Bureš. Ten zároveň slibuje postupné zrychlování vlaků. Od prosince by například cesta mezi Prahou a Brnem měla trvat o pět minut kratší dobu – díky modernizaci koridoru. Dvě hodiny a 25 minut, což už je méně než autobusem, je ale pořád hodně. Na další zrychlování chtějí proto dráhy vypisovat studie.

Cestování v kraji by se mělo zjednodušovat i jinak. Brno například slibuje vytvoření takzvaného Smart City, tedy chytrého města. Prvním krokem bude v polovině příštího roku elektronické odbavování v hromadné dopravě, při němž si cestující můžou jízdenku koupit až ve voze a zaplatit bezkontaktně platební kartou. Ta by měla sloužit také pro placení parkování.

3. výzva - Více práce lidem

Kraj ale zdaleka necharakterizují jenom technologie. Mezi jednotlivými okresy jsou značné rozdíly v zaměstnanosti i oborech.

„Na jedné straně je okres Vyškov, který s podílem nezaměstnanosti hluboko pod pěti procenty patří do desítky okresů Česka s nejnižší nezaměstnaností. Na druhé straně stojí okresy Hodonín a Znojmo v desítce s nejvyšší nezaměstnaností a podílem blížícím se deseti procentům,“ dodal ekonomický expert Sobíšek.

Výzvy Brna a jižní Moravy

Konferenci s podtitulem Jižní Morava – místo k žití a podnikání uspořádala ve středu mediální skupina MAFRA v hotelu Barceló Brno Palace. Sedm řečníků představilo stovce významných jihomoravských byznysmenů a zástupců samosprávy své analýzy a vize vývoje ekonomiky regionu, významu inovací nebo fenoménu Smart City.

Očekávat příchod mamutích zaměstnavatelů přitom podle expertů není příliš reálné. Zatímco jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) tento týden v Číně podepsal „smlouvu o spolupráci a partnerství“ se stomilionovou čínskou provincií Guangdong a už dříve nasliboval stovky milionů korun čínských investic například do lázeňství v Pasohlávkách, brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) v komunistické zemi tak velkou naději nevidí.

„Minulý týden tady byly například kanadské dny, které se snažily vytvořit pojítko mezi zámořím a místní ekonomikou. Nebráníme se žádným investicím, ale měli bychom se orientovat na země, se kterými jsme schopní si něco vyměnit. Nemyslím si, že bychom jen měli rozprodávat to, co tady máme,“ řekl Vokřál.